Lumír Pašek je jednatelem německé firmy WSB Neue Energien GmbH, která v osadě Andělka na Frýdlantsku zbuduje 7 větrných elektráren. Deník mu položil několik otázek.

Jak velké elektrárny mají být, jaký bude jejich výkon, technologie a velikost lopatek?
Projekt, tedy Farmu větrných elektráren, bude tvořit 6 větrných elektráren od německého výrobce, firmy REpower. Na lokalitě v současnosti provádíme výstavbu již dříve povolené jedné větrné elektrárny typu Enercon E-70, jejíž dvě o něco menší verze byly před pár lety realizovány v obci Jindřichovice pod Smrkem, kde do dneška bezproblémově slouží.

Krátce k vlastní technologii elektráren REpower. Jedná se o větrnou turbínu s výkonem 2050kW, která je poháněná třílistovým rotorem o průměru 92,5m. Ten je spolu se strojovnou, tzv. gondolou, nesen ocelovým stožárem o celkové výšce 100m. Jednotlivé větrné elektrárny jsou spolu propojené podzemní kabeláží a díky dálkovému podzemnímu kabelu bude veškerá vyrobená energie odvedena do veřejné sítě, provozované firmou ČEZ Distribuce a.s.

Jaký je předpokládaný roční zisk z prodeje elektřiny získané z těchto sedm větrníku?
Předpokládaná roční produkce energie z těchto elektráren by se měla pohybovat mezi 33-35 miliony kwh/rok. Při výkupní ceně 2,23 Kč/ 1 kWh, stanovené pro letošní rok Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), předpokládáme hrubý roční výnos kolem 78 milionů korun. Celková výše investice do projektu Farma větrných elektráren na Andělce je uvažována ve výši cca 720 milionu Kč. Z porovnání výše uvedených údajů je zřejmé, že i za hypotetického předpokladu, že by investor celý projekt realizoval pouze z jeho vlastních finančních prostředků, tak by doba pro jejich prostou návratnost dosáhla téměř 10-ti let.

V praxi se však projekty takovéhoto rozsahu dají realizovat pouze za předpokladu, že je vlastní kapitál vhodně kombinován s bankovním úvěrem, jehož výše zpravidla dosahuje 70-ti % z celkové investice. Z tohoto pohledu a při započtení potřebných nákladu na úvěr, vlastní provoz a údržbu větrné farmy, lze konstatovat, že předpokládaná doba pro návrat vložené investice se bude pohybovat v rozmezí 12 – 14 roků v závislosti na určité nerovnoměrnosti průměrné roční rychlosti větru. Na straně investora je tedy možné hovořit o tvorbě zisku až po vrácení celkových investičních nákladů vynaložených na realizaci projektu a nejedná se tedy o žádný „zlatokopecký byznys“, kam bylo v uplynulých dvou letech podnikání ve větrné energetice neprávem řazeno.

Dobrá, ale není pouhé 1% odvedené obci Višňová málo na to, že se vám upsali na 25 let?
Otázka na jedno procento obci – zde je třeba si uvědomit některá fakta. Do doby splacení celkové výše úvěru, nedovolí financující banka poskytovat žádné finanční prostředky mimo nákladu na provoz, údržbu a splácení úvěru. To znamená, že platby obci. tzn. vámi zmiňované 1% (cca. 700.000,- Kč/rok a také jednorázová prémie 1 milion Kč při uvedení větrné farmy do provozu) bude poskytovat firma WSB Neue Energien ze svého vlastního běžného provozního zisku, který do doby celkového splacení investice musí být vytvořen mimo provoz větrného parku Andělka.

V této souvislosti si je potřebné také uvědomit, že pokud se poskytuje 1% z čistého zisku, tak před zdaněním musí být tato částka de facto dvojnásobná. Pokud bych chtěl být sarkastický, tak by se výše uvedená otázka dala rozšířit a zeptat se, kdo další ještě chce 25 let přispívat alespoň 1% ze svého zisku na rozvoj tohoto příhraničního regionu.

Jak vidíte snahu údajně 299 lidí, kteří petici proti elektrárnám již podepsali? (101 jich je prý z Andělky)
Vznik zmíněné petice v současné době, kdy práce na projektu, které prošly více než 8-mi letou přípravou, která zahrnovala posouzení vlivu na životní prostředí, technickou přípravu projektu, hlukovou studii, posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví, posuzování flóry a fauny,studii vlivu na krajinný ráz, posuzování přeshraničních vlivu a uvedení projektu do souladu s platným územním plánem obce Višňová, kdy všechna tato řízení byla prováděna transparentně a v souladu s platnou legislativou ČR, projednávána a zveřejňována, a v těchto schvalovacích procesech byl dán dostatečný prostor pro vznesení případných námitek k projektu, je více než překvapivý, ne-li přímo zarážející. V této věci se odvoláváme i na stanovisko Obce Višňová k Vámi zmíněné petici, kde starostka obce, paní Erbanová potvrdila na základe vzájemných dlouhodobých dobrých a korektních vztahu, schválení projektu Obcí a vyjádřila tomuto projektu trvající podporu.


Obávají se hluku, stínu točících se lopatek a nelíbí se jim ani výstražná červená světla na vrcholech stožáru. Jsou jejich obavy reálné?
Dříve než došlo k přijetí rozhodnutí o konečném poctu a umístění VE na jednotlivých lokalitách, předcházelo tomu zpracování mnoha pracovních studií a posudku. Po jejich vyhodnocení jsou VE umístěny tak, aby nedocházelo k překročení závazných hlukových limitu u jednotlivých objektu
nejbližší zástavby, které stanovuje platná legislativa CR, která je jedna z nejpřísnějších v EU. Hluková studie i posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví, byly vypracovány renomovanými odborníky v dané problematice, a ze závěru těchto studií nevyplývá, že dojde k překročení zákonných limitu. Tyto studie byly a jsou součástí schvalovacího procesu k projektu. Konečná podmínka, kterou investor musí splnit před vlastním uvedením projektu do trvalého provozu, tzn. před kolaudací, je, že musí být na náklady investora provedeno odborné změření hladiny hluku v místech nejblíže ležící zástavby v obci Andělka.. Pokud by stanovené limity byly překročeny, nebude stavba kolaudována, tedy provozována do doby, než dojde k odstranění těchto
nedostatku. V otázce leteckého překážkového značení výškových objektu VE je rozhodující stanovisko Úřadu civilního letectví, který stanovil podmínky označení jednotlivých VE. K této problematice se dá konstatovat, že současná technologická úročen používaných překážkových návěstidel umožňuje plynulou regulaci jejich jasu a výkonu v závislosti na kontrastu pozadí. Na závěr nakolik slov k problematice větrných elektráren všeobecně. Je naprosto zřejmé, že Při umísťování těchto zařízení do krajiny, přičemž jejich dnešní průměrná celková výška dosáhne hravě 150m nad terénem, se musí postupovat velice obezřetně, podle pravidla dvakrát měř, jednou řež. Současný trend v zahraničí, je stavět VE co nejvyšší a s co možná největším výkonem, aby se v maximální míre využil větrný potenciál daného místa. Mimo naše hranice nejsou výjimkou realizace VE o jednotkovém výkonu 5-6 MW, kde rozměry jednoho stroje dosahují dvousetmetrové hranice. Také je zde patrný daleko silnější trend podpory těchto cistách zdrojů, než je tomu v současnosti u nás. Po prožití Černobylu, jehož neslavné výročí jsme si nedávno připomněli a po nedávné katastrofě v japonské Fukušime, kde ještě ani zdaleka nevidíme na horizont řešení všech vzniklých problému, jsem toho názoru, že bychom mohli dát obnovitelným zdrojům trochu vetší prostor, než je tomu nyní. Farma větrných elektráren na Andělce vyrobí za rok tolik elektrické energie, kolik jí za rok spotřebuje takové středně velké okresní město, které má cca. 35.000 obyvatel. Dá se také říci, že naše větrná farma vyrobí tolik energie, kterou pro srovnání spotřebují ročně obyvatelé Frýdlantského výběžku, a to znamená, že se sem tato energie nebude muset přenášet ze zdrojů ležících v jiné části našeho státu. Hlavně v zimním období, kdy jsou výkony větrných elektráren nejvyšší, se prakticky veškerá elektrická energie vyrobená na Andělce spotřebuje v této oblasti. Pro srovnání uvádím, že například dle článku zveřejněného v Chrudimském deníku, dne 19.05.2011 na straně 3, prezentuje jednatel firmy ČEZ Obnovitelné zdroje, pan Libor Kicmer, že celková roční produkce všech vodních elektráren, provozovaných touto firmou v Pardubickém kraji, byla v loňském roce 24.898.549 kWh. To je o cca. 30% méně, než by dokázala za rok vyrobit jedna farma větrných elektráren na Andělce.

Co bylo důvodem, že si vaše firma vybrala zrovna lokalitu Andělka?
V rámci výběru a posuzování vhodnosti lokalit pro možnou bezproblémovou výstavbu a provoz větrných elektráren v České Republice se opíráme o celou radu podkladu a kritérií, která se na tuto oblast zaměřují. Jsou to především podklady dostupné v územně plánovacích dokumentacích krajů a hodnotíme vhodnost lokalit z hlediska dostatečné zásoby větrné energie, kde je nám vodítkem mapa průměrných rychlostí vetru nad územím CR. Při výběru lokality na Andělce jsme právě vycházeli ze závěru studie, pořízené Krajským úřadem Libereckého Kraje roku 2005 „Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren a dalších vertikálních staveb na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavsku z hlediska ochrany přírody a krajiny“, kde je lokalita Andělka hodnocena jako vhodná pro umístění větrných elektráren. Dalším důležitým faktorem Při výběru této lokality byl fakt, že s Obcí Višňová, která je správním centrem dané oblasti, byl navázán velmi dobrý vztah, který vyústil ve schválení projektu Obcí a jeho dlouholetou a stálou podporou. Správnost naší volby byla následně již jen potvrzena ověřením našeho odhadu zásob větrné energie na lokalitě, provedeným přesným měřením rychlostí a směru vetru. Pro tento fakt svědčila také blízkost větrných elektráren instalovaných v sousedním Německu, které jsou z lokality na Andělce
takříkajíc „na dosah“. Dále byly v následném přísném posuzování projektu vyhodnoceny veškeré aspekty vlivu na životní prostředí a prošli jsme též důkladným posouzením mezinárodním, protože projekt byl Ministerstvem životního prostředí zařazen do posuzování přeshraničních vlivu.