Málokterý znak města či obce v sobě skrývá zároveň i jméno starosty. Jednou z takových obcí jsou Heřmanice na Frýdlantsku. Stříbrný je totiž jak jméno prvního muže vesnice, tak zároveň spolu s červenou barvou tvoří polovinu obecního emblému. Heřmaničtí jsou na svůj znak hrdí. Stejně jako na svou obec, která pochází ze 13. století, kdy byla majetkem českého krále. Ostatně stejně jako nedaleká Žitava, či Budyšín…

Ale pojďme k současnosti. A ta je plná paradoxů. Před několika lety, v roce 2006, získaly Heřmanice prestižní titul Vesnice roku. Dnes, deset měsíců po povodních, tam stále ještě nevede pořádná silnice. I když je stav zdá se stabilizovaný, v lidech žijí vzpomínky na otřesné chvíle loňského srpna stále.

Současnost plná paradoxů

Heřmanice spolu s Chrastavou a Višňovou patřily k nejhůře postiženým. Voda čtyři domy odnesla, z několika zůstaly jen torza.

Zmarněn byl lidský život. Ale obyvatelé se přesto snaží hledět do budoucna. A tak se v obci stále staví a opravuje. Ves přišla o mosty a lávky, v současnosti se budují čtyři nové mosty. „Ze začátku jsem si myslel, že to vše během léta dáme dohromady, dnes vidím že těch „let“ bude minimálně 8 až 10…,“ říká starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný.

Od Melbourne po Japonsko

Ptáme se na místní slavnou sklárnu: „Ta nebyla vyplavena?“ „Byla,“ zní odpověď Josefa Novotného. Majitele, designéra a jak rád dodává, zároveň i obchodníka a pomocného dělníka v jednom.

„Firma vznikla před 21. lety. Zpočátku jsme se věnovali budování interierů pro bankovní a zdravotnický sektor – lékárny, optiky. Dnes obchodujeme s celým světem,“ říká Josef Novotný a ukazuje na mapě označená místa. Rozpínají se od Melbourne až po Kanadu, Střední východ, Japonsko, Čínu.

Heřmanická sklárna vyrábí tepelně zpracované sklo. Vyrábějí se z něj nejen interiérové prvky, ale i překrásné šperky - od náušnic, přes náramky až po náhrdelníky, ale i kachle, vázy a skleněné plastiky. Většinu z nich navrhuje majitel sám se svým synem.

Z Heřmanic putovalo dokonce šedesát lustrů do císařského paláce v Japonsku. „Jak se o vás japonský císař dozvěděl, když toho o vás nevíme moc ani my v Čechách?“ zní otázka. „Většinu zakázek získáváme prostřednictvím subdodavatele. Dělali jsme například i křtitelnici pro holandskou královnu,“ chlubí se majitel sklárny. Ta je velkým lákadlem zejména před Vánocemi, kdy se tu koná tradiční výstava. A také varhanní produkce.

Koncert ve sklárně

V prvním patře sklárny, vzorkovně, je prostorná místnost, jíž vévodí nádherné, vzácné, elektrofonické varhany, na kterých prý hráli světově proslulí hudebníci. Kromě známých jazzmanů i sám majitel, pro něhož jsou varhany značky „Hammond“ a hudba vůbec velkou láskou.

Kauza zastřeleného učitele

Nejen obec, její typické podstávkové domky a slavná sklárna stojí ovšem za návštěvu. Také okolí Heřmanic se má čím chlubit. Můžete se zajít podívat třeba na nedaleký starý mlýn ve Vysoké a nebo na známou Kodešovu skálu. Je to přírodní památka. Zachovalý čedičový masiv, který se podobá známější Panské skále u Kamenického Šenova. Ano, tam, kde se ve filmové pohádce schovávala pyšná princezna s králem Miroslavem…

A víte, proč se jmenuje Kodešova? Tak se přece jmenoval zastřelený český řídící, kterému postavili v Heřmanicích pomník. „Za první republiky tu převládalo německé obyvatelstvo. Byla to bohatá obec s pěti hospodami, třemi obchody, dokonce prodejnou elektro! Uživili se tu tři holiči, tři pekaři, byla tu dvoutřídka a tělocvična. Češi tu zastávali pouze místa státních zaměstnanců, což byla finanční stráž, železničáři a pošťáci. Zastřelený Otakar Kodeš byl jedním z nich. Český učitel z Frýdlantu.

V roce 1938 šel údajně ještě s dalším Čechem, panem Pernerem, chránit hranice a Němci ho podle některých pramenů zastřelili, podle jiných postřelili a odvlekli do nedaleké Bogatyně, kde zemřel při výslechu. Ty verze se různí…,“ říká starosta Stříbrný. Před válkou žila v Heřmanicích zhruba tisícovka obyvatel. Dnes jich tu je 235.

Minulost připomíná také pašerácká cesta, která je oblíbenou cyklostezkou. Vede z Hrádku nad Nisou do Višňové. Vydat se odtud můžete kterýmkoliv směrem a vždycky vás čeká něco pěkného a zajímavého. Jizerské hory na východě, Frýdlant za kopcem, do Lužice co by kamenem dohodil… a kousek odtud z Heřmanic je i do kdysi českého královského města Žitavy. Z Heřmanic se můžete také vydat na horu Špičák, kde pramení říčka Oleška. Nepatrný tok, který tu loni způsobil takovou spoušť. Věřit se tomu nechce.

Pokud vás čtení o Heřmanicích zaujalo, můžete se mnohé o této obci dozvědět v sobotu, v pravidelném pořadu Českého rozhlasu Sever – Přijeli jsme k vám. Vysílá se společně s pěknou hudbou hned po zpravodajské relaci v 10.00 hodin.

Zajímavosti a perličky o obci Heřmanice na Frýdlantsku

Heřmanice pocházejí pravděpodobně ze 13. století. Frýdlantsko, jehož je ves Heřmanice součástí, bylo tehdy majetkem českého krále Přemysla Otakara II., jeho mocenská základna v té době byla v českém královském městě Žitavě. Obec neměla dlouho školu. Od roku 1730 se vyučovalo pravidelně v soukromých domech. Od roku 1808 se učilo v č.p. 39 – stará škola až do roku 1902. Tento dům původně patřil učiteli Gählerovi a po jeho smrti 1863 byl obcí vykoupen. V roce 1900 se obecní radní usnesli, že dosavadní škola nestačí. Vybudovala se proto nová škola dvoutřídní, kde bylo zahájeno vyučování v roce 1903.

V roce 1900 – 1903 byla vybudována textilní továrna (v místě dnešní celnice a hřiště), která měla 80 zaměstnanců. V témže roce 1900 byla vybudována úzkokolejná trať Frýdlant – Heřmanice – Žitava s vlečkou k továrně a s velkým nádražím a sklady. Továrna byla v roce 1936 zrušena a poté zbourána.

Srpnové povodně nebyly jedinou „morovou ranou“, která obec postihla. Při požáru zemědělské usedlosti u pana Štefana uhořel syn majitele. Největším neštěstím, které se zde stalo 18. 2. 1970 byl předčasný výbuch při odstřelu v místním kamenolomu. Zahynuli při něm tři lidé.

Současná obec Heřmanice je tvořena třemi částmi - Heřmanice, Kristiánov a Vysoká. V roce 1952 byly spojeny do jednoho správního celku. Po osmi letech byl místní národní výbor zrušen a obec připadla pod Dětřichov, v roce 1986 pod Frýdlant. Obec Heřmanice spolu s obcemi Kunratice a Dětřichov a městem Frýdlant chtějí vybudovat cyklostezku po zrušené úzkokolejné trati Frýdlant - Heřmanice. V jejich zájmu je také znovuzprovoznění alespoň jednoho úseku historické dráhy. Zdroj: Obecní úřad Heřmanice

Vladimíra Halamová
Jana Švecová