„Vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva,“ vyjádřil se k úspěchu ministr životního prostředí Richard Brabec.

Část zmíněné přírodní rezervace se tak zařadila mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bajkalské jezero či africké pláně v Serengeti nebo Velký bariérový útes u Austrálie. Jizerskohorské bučiny s rozlohou 950 hektarů patří k největším chráněným územím v Jizerských horách. „Chrání jedinečné bukové lesy na severovýchodních svazích Jizerských hor, část území je ponechána samovolnému vývoji bez zasahování člověka,“ podotkl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Česká republika předložila návrh na zapsání lokality na seznam světového dědictví v lednu 2020. Zhlédnout krajinu na vlastní oči mohli zástupci UNESCO loni na podzim. „Ukázali jsme jim centrální část bučin nad Viničnou cestou a dle jejich následných slov byli z prohlídky nadšeni,“ řekl tehdy Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírodu.

Relativně rozsáhlá oblast v Jizerských horách představuje výjimečnou lokalitu, která nebyla nijak zásadně ovlivněna ani zásahy člověka, ani ekologickou katastrofou, která Jizerky koncem minulého století postihla. „Najdeme zde unikátní a v republice největší komplex bukového a smíšeného lesa, kde stáří některých stromů dosahuje i 200 let,“ dodal Petrovský.

Lokalitou světového dědictví UNESCO (445 ha) a jejím ochranným pásmem (189 ha) se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny – Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Zbylá část NPR a její ochranné pásmo představují ochranné pásmo péče o krajinu a udržitelného rozvoje (2 090 ha).

„Uvedená zonace je sladěna s přípravou plánu péče o NPR na další období od ledna 2021 a nebude ve srovnání se současným stavem znamenat žádnou významnou změnu,“ dodal Pelc.

Jako ohromný úspěch vnímá zápis Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO i ředitel regionálního pracoviště Liberecko Agentury ochrany přírody a krajiny Jiří Hušek. „Kritéria na splnění jsou velmi striktní a s důrazem na kvalitu,“ vypíchl. Podle něj dojde v budoucnu k jistému zvýšení návštěvnosti oceněného místa. Bučiny přilákají lidi, kteří mají o tyto přírodní lokality zájem, jezdí po celém světě a podobná místa navštěvují. „Nebudou to lidé konzumního typu, co jedou na dvě hodiny do Českého Krumlova, vyfotí se tam a vyrazí zpět domů. Tady to je o něčem trochu jiném. Neodveze vás sem autobus, musíte dojít po svých nohách,“ dodal Hušek.

Nad tím, co to přinese pro Hejnicko a okolí, se zamyslel i hejnický starosta Jaroslav Demčák. „Je to ohromná prestiž, ale na druhou stranu možná také trochu obava, jak to vezmou turisté, kteří obrážejí podobný typ památek,“ řekl.

Zpráva potěšila i Petrovského, vnímá to jako ohromné ocenění. „Výrazný nárůst návštěvnosti neočekávám. Přeci jenom to není typický turistický cíl. Prostředí ocení hlavně ti, kteří mají blízký vztah k přírodě a vnímají ji více srdcem,“ podotkl.

Jizerskohorské bučiny jsou největším bukovým komplexem lesa v republice, rozkládají se na zhruba 27 kilometrech čtverečních severovýchodních svahů Jizerských hor. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s mnoha skalními masivy, věžemi a vyhlídkami. Představují i oblíbený cíl fotografů, kteří se účastní fotosoutěže Zaostřeno na Jizerky. Pořádá ji Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírodu a anketa o nejhezčí fotku Jizerek běží po celé léto na webu Deníku.

V Libereckém kraji se nejedná o jediný podobný úspěch. Světovým unikátem jsou výrobky sklářské firmy Rautis z Poniklé na Semilsku. Vyrábí se už od konce 19. století a na základní výrobě se od té doby změnilo pramálo. I proto Muzeum Českého ráje v Turnově uspělo loni v prosinci s žádostí o zapsání výroby vánočních ozdob ze skleněných foukaných perliček na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
V Libereckém kraji patří mezi čekatele už několik let i stavba horského hotelu Ještěd Karla Hubáčka ověnčená Perretovou cenou. Objekt je od roku 1998 kulturní památkou, od počátku roku 2005 dokonce národní kulturní památkou. Na zápis byl nominován už v roce 2005, kdy se dostal do seznamu kulturních statků České republiky, z něhož jsou vybírány stavby navrhované k zařazení do světového dědictví UNESCO. Podklady zatím čekají na splnění nezbytných podmínek.