Právě v tento den byl Kristus ukřižován. Mezi věřícími jde o den hlubokého zármutku a zároveň o den přísného půstu a ztišení. Také obřady probíhají za hlubokého ticha bez kostelních zvonů, které se rozezní opět až na Bílou sobotu. Mše probíhá v pološeru, sloužící kněz si lehne před kříž na znamení úcty k Bohu. Velký pátek znamenal mnoho i v době předkřesťanské a dodnes se v lidovém pojetí připomíná jako den, kdy se otevíraly skály a vydávaly své poklady spravedlivým. Podle lidových pověstí se otevíraly také hroby a mrtví se zjevovali živým.
Spolu se Štědrým dnem byla právě Velkému pátku přisuzována magická moc a prováděly se nejrůznější praktiky, které měly lidem zachovat zdraví a odehnat od nich nečisté síly. Velmi rozšířeným zvykem bylo koupání v proudící vodě. Léčivou moc taková voda měla do chvíle, než se jí dotkly první paprsky slunce. Očistu příbytku mělo zajistit kropení svěcenou vodou, prováděné hospodářem po západu slunce.
