FOTO: Velká voda ve Višňové připomněla ničivou povodeň před 10 lety

I když letošní povodeň zdaleka nedosahovala takových rozměrů jako v roce 2010, místním se vracely vzpomínky, obavy i strach z toho, co velká voda přinese. „Jak se začala plnit řeka, pocítila jsem strach. Roztřásly se mi ruce a říkala jsem si: To bude průšvih. Ihned se mi vybavila ta hrůza, kterou jsme zažili před 10 lety,“ svěřila se Deníku Marta Holcová, která v domě na začátku Vísky žije od roku 2006. Usadila se tady na důchod.

Pomohla i stavba protipovodňové hráze

„Tehdy nám voda úplně zaplavila přízemí. Z patra jsme jenom slyšeli, jak voda šplouchá uvnitř domu a plovoucí nábytek naráží do stěn,“ zavzpomínala Holcová. Letos její dům kromě Dubu ochránce před rozvodněnou řekou kryl také val, který za několik milionů korun vybudovali ve Vísce jako protipovodňové opatření.

Frýdlantsko zaplavila voda. Lidé sčítají škody a připravují se na velký úklid

„To, že tady máme ten val, nás uklidnilo. Deset let se nic nedělo, a tak jsme jen doufali, že vydrží ten nápor. A on vydržel,“ prohlásila Holcová a dodala, že hladinu řeky chodila pravidelně kontrolovat. „Volali jsme si se sousedy a sdělovali si, o kolik voda od poslední kontroly stoupla. První noc jsem nemohla ani spát, protože jsem už cítila ten pach vody a slyšela, jak nám za domem řeka duní,“ vysvětlila Holcová a neskrývala nadšení z toho, že jejímu domu se voda tentokrát vyhnula. „Když se přišel starosta zeptat, jak jsme na tom, jenom jsem mu poděkovala, že tady ten protipovodňový val postavili,“ dodala.

Protipovodňová hráz vznikla v roce 2013 jako reakce na časté povodně v oblasti a jejím účelem bylo ochránit stavby v blízkosti řeky. Měří 1,4 kilometru a je široká 3,5 metru. Vybudovalo ji Povodí Labe za necelých 16 milionů korun. O tom, že hráz splnila svůj účel a nedovolila Smědé zaplavit domy ve Vísce, je přesvědčený i starosta Višňové Tomáš Cýrus.

VIDEO: Situace na Frýdlantsku je stabilní. Úpravna vody v znovu funguje

„Jsem rád, že lidé ve Vísce konečně uznali smysl této stavby,“ reagoval Cýrus. Narážel tak na fakt, že protipovodňová hráz vyvolávala během stavby kritické reakce místních. Pro některé byla příliš velká, pro jiné příliš drahá a někteří tvrdili, že zničí ráz zdejší krajiny. Nakonec ale byli všichni rádi, že stavba stojí a chrání jejich domy.

„Val nám určitě pomohl a především díky němu nedošlo k rozlití řeky a zaplavení okolních domů, i když se voda přiblížila až k jeho okraji. Jsem si jist, že to ocenil i jeden ze sousedů, který stále válčí kvůli stavbě valu s úřady,“ nechal se slyšet Štěpán Kobrle z Vísky a připomněl spor Pavla Svobody, který tvrdí, že nedostal zaplaceno tolik, kolik měl za kus jeho pozemku, na kterém část valu stojí.

Ve Vísce postaví poldr

Hráz ve Vísce ale není jediným opatřením, které pomohlo odvrátit větší zkázu. „Byly obnoveny hrázky postavené v minulých letech, propustek pod tratí v Poustce a aktuálně se staví poldr ve Vísce, který by měl zadržet vodu, nedovolit jí se rozlít a zaplavit domy v okolí, tak jak se stalo o víkendu,“ vysvětlil starosta Višňové. V ostatních částech obce – především na rovině spojující Minkovice a Višňovou – se s novými protipovodňovými opatřeními nepočítá. „Voda se tu musí nechat rozlít, protože bychom ji v takovém množství nebyli schopni odvést korytem pryč. Cílem je ochránit před vodou nemovitosti a nechat ji rozlít na louky,“ vysvětlil Cýrus.

OBRAZEM: Jak vypadaly povodně na Frýdlantsku? Vodní živel ukázal svoji sílu

Právě rozlitá řeka na loukách a silnicích odřízla Višňovou a Černousy od okolních obcí. Zatímco prvně jmenovaná obec byla už od nedělního odpoledne průjezdná, příjezdová cesta do Černous zůstávala i v pondělí pod vodou. O víkendu tu dokonce zasahovali vodní záchranáři a potápěči, kteří na člunech odstraňovali naplavené překážky ze silnice, aby mohli bezpečně projet alespoň hasiči se svou technikou.

Zatím to vypadá, že ani škody na majetku nebudou dosahovat takových rozměrů jako při povodni před 10 lety. „Nemáme potvrzené, že by byl zaplavený obytný prostor nemovitosti. Jednalo se především o zahrady, sklepy a skladovací prostory. Utrpěly ale naše cesty a některé lávky. Necháme také prověřit veškeré propustky a stavby na řece,“ dodal Cýrus.

S úklidem po velké vodě pomáhali profesionální i dobrovolní hasiči z okolních obcí. Někde bylo potřeba vyčerpat zatopený sklep, jinde hasiči uklízeli pytle s pískem, které lidé používali jako zábranu před vodou. Podobně jako ve Višňové postupovali ve Frýdlantu a v Raspenavě, kde se Smědá na několika místech také vylila z koryta. Jak se ukázalo, často se lidé zvládli s následky povodně vyrovnat sami bez cizí pomoci. Například ve Frýdlantě zůstala nabídka pomoci bez odezvy. Starosta města Dan Ramzer pak ocenil solidárnost lidí.

Situace na Liberecku se uklidňuje. Čeká se, co voda udělá přes noc

„Po dlouhé době deseti let příroda ukázala opět svou sílu a vyžádala si respekt. Ukázala, že nejde jen tak ovládnout a spoutat. Ukázala, že je silnější než my. Ukázala nám, že vyžaduje respekt, pokoru a naslouchání. Dokázali jsme, že se dokážeme připravit a ubránit, když je potřeba se síle přírody bránit. Byli jsme před deseti lety poučeni a pracovali jsme. Děkuji všem, kteří byli připraveni svou silou a pomocí uchránit a ubránit všechny, kteří to potřebovali. Děkuji všem, kteří pomohli nebo pomoc nabídli,“ napsal Ramzer.

Podle starosty Višňové se podařilo zvládnout aktuální povodeň i díky zkušenostem z minulosti. „ Každá povodeň je pro nás příležitostí, abychom dali hlavy dohromady a přišli jsme se zlepšením obecního protipovodňového plánu, který je pro nás základním dokumentem, podle kterého bychom se měli řídit,“ sdělil starosta Tomáš Cýrus.

„Zkušenost po této povodni bude taková, že musíme lépe synchronizovat hlásiče měření, protože se trochu rozcházejí s ustanovením jednotlivých povodňových stupňů a pak vzniká zmatek. Také si musíme promluvit s novými vlastníky některých nemovitostí, abychom jim předali tu naši zkušenost,“ dodal.

Déšť v Libereckém kraji ustává. Situace je ale stále velmi vážná