„Je pro nás prioritou, aby studenti ekonomické fakulty za ty tři roky získali znalosti odborného jazyka. Ty jsou totiž tím, co firmy v praxi žádají a co prakticky vždy považují za rozhodující při výběru mezi uchazeči,“ popsala vedoucí katedry cizích jazyků Helena Neumannová. Absolventi, kteří se rozhodnou stát se v bruselském centru EU překladateli odborných dokumentů, čeká náročné výběrové řízení. Skládá se z několika kol, přičemž první je zaměřeno na lingvistické, ale také matematické dovednosti a abstraktní uvažování.

STRES A MÁLO ČASU

„Předem je stanoveno, kolik lidí projde do druhého kola. Nejenže musíte mít 60 % otázek správně, ale také musíte být mezi těmi nejlepšími. Je na to málo času a je to hodně stresující,“ vykreslila Franková jen část konkurzu. Následuje totiž ještě kolo odborné a ústní část před porotou. Nejúspěšnější uchazeči se poté dostanou na seznam, z něhož jsou podle momentálních potřeb oddělení vyzváni ke standardním pohovorům.

U nich může podle Frankové zájemcům výrazně pomoci nejen počet ovládaných jazyků, ale také zajímavý životopis vyplněný pestrými zkušenostmi. Za takové považuje zahraniční pobyty, které nabízí například projekt Erasmus, do něhož je zapojena i Technická univerzita. „Snažíme se studenty maximálně motivovat, bohužel není už takový zájem. Je to spojené s tím, že když je student půl roku venku, musí po návratu některé věci dohnat,“ načrtla Neumannová situaci.

I tak je ale podle Frankové o práci překladatele v Bruselu ze strany Čechů poměrně velký zájem. „Největší zájem o konkurzy obecně má Polsko, Itálie a Řecko. Trvalý nedostatek je překladatelů do angličtiny,“ informovala Franková s tím, že existuje zásada, podle níž by zaměstnanec měl zpravidla překládat dokumenty do svého rodného jazyka. Pokud taková možnost není, jeho práci následně zkontroluje rodilý mluvčí.

„Kdysi jsme v našem oddělení byli schopni překládat ze čtrnácti jazyků. Dnes se počty zaměstnanců redukují a spolu s nimi odcházejí i jejich vědomosti,“ řekla Franková. V takovou chvíli přicházejí na řadu takzvané pivotní jazyky, které znamenají překlad nejprve do jednoho ze tří úředních jazyků – angličtiny, němčiny nebo francouzštiny, z nichž se následně překládá dál. „Ideální je ale přímý překlad ze všech jazyků rovnou, protože se tím samozřejmě zabrání možným chybám,“ doplnila Franková.

V Bruselu fungují tři hlavní překladatelská oddělení, a to v Evropské radě, Evropském parlamentu a Evropské komisi. Zodpovědností lingvistů je překládat dokumenty do 24 úředních jazyků.