Taková je tradice Skoku do nového roku, kterou dodržuje většina jízdáren v zemi. „Říká se – jak na Nový rok, tak po celý rok. Koni i jezdci by skok měl přinést štěstí,“ vysvětlila trenérka.
Vyhořela jim hala
Také na liberecké jízdárně, která u Nisy stojí už bezmála padesát let, se Skok do nového roku léta organizoval. V posledních letech se však novoroční ježdění přesunulo do haly, kam byla zvána i veřejnost. Hala však na podzim vyhořela.
„Tady v klubovně seděla děcka, najednou rána a začalo to čoudit,“ zavzpomínala na osudovou událost další trenérka Hana Skalická. „Vyvedli jsme koně, shořelo seno i sláma, stejně jako krmení na zimu. Naštěstí nám spousta lidí pomohla, za to bychom chtěli poděkovat.“ Protože novou halu jízdárna zatím nemá, rozhodli se vyvést koně na Nový rok ven.
Koním to na sněhu opravdu slušelo
Sedla, jezdecké plembáky i ozdoby na koňské ocasy si děvčata a jeden chlapec už rozebrali. Na zasněžené kolbiště vyvedli koně. „Holky z oddílu jsou šťastný, že se po dvou měsících svezou,“ zaradovala se i Lucie Formanová. A začala řídit „dopravu“ na kolbišti. Před skokem totiž musí jezdci se svými zvířaty kolbiště okrokovat, oklusat a ocválat. Překážka – křížek – už je připravena.
Příští rok v hale
„Dali jsme to asi padesát čísel vysoko, aby to zvládli opravdu všichni,“ vysvětlila Lucie Formanová. „Skočit musí i ti, co to ještě neumí, dostali hodného koně a ten se přes to třeba v chůzi dostane,“ zadoufala trenérka.
Všichni opravdu skočili, dokonce několikrát. Děti i koně se zjevnou chutí, i když na sněhu to bylo trochu náročné. „Bylo to dobrý, ale koní bylo moc,“ zhodnotila nakonec šestnáctiletá Blanka Kaisrová, která jela na Duetovi. Pro své štěstí si ale doskočila. A věří, že za rok bude řádit vnové hale.
