Největší velikonoční lidová slavnost se v sobotu 16. dubna na Frýdlantsku konala už devatenáctý rok po sobě. Nejprve vychází průvod, v jehož čele kráčí třímetrový kohout Jaro-slav, a obrovský čáp. Účastníci v maskách straší a zahánějí Zimu. Proto mají nejrůznější náčiní, které vydává rámus.

Na strom Vajíčkovník příchozí věší vajíčka, která většinou nejsou malovaná, ale jsou na nich nakreslená nebo napsaná přání pro daný rok. Teprve potom, co lidé vajíčka na strom navěsí, je strom postaven.

Ředitel územního odboru Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.
Památky jsou pamětí lidí a krajiny, říká šéf památkářů Libereckého kraje Krčmář

V kulturním programu si děti užily divadlo Jarmily Enochové Rolnička, folkaře Petra Randuse, řezbářku, jenž sochala dřevěného zajíce, a nechybělo ani vození na koních. Vystoupily také děti z místního souboru Vrabčáci a tanečnice z Liberce.

Vajíčkovník má i svoji pohlednici a jeho příběh je popsán v knize Krčma čili Kretscham (pověsti ze statku) autora Milana Maršálka. Vyšla na konci roku 2011.

Píseň na oslavu Vajíčkovníku napsal básník Jiří Žáček, zhudebnil J. B. Novotný z Liberce a nastudovali žáci a učitelé hudební školy v Liberci vedení Daliborem Tužem.