Procesí s koňským povozem a lidmi v dobových kostýmech se v sobotu symbolicky rozloučilo s více než stoletou Kočárovou alejí mezi Raspenavou a Krásným Lesem. Ta loni skončila na třetím místě v celostátní anketě Alej roku. Alej bude jako jediná z pěti, za něž bojovala občanská iniciativa Zachraňme aleje, pokácena v rámci rekonstrukcí silnic na Frýdlantsku.

„Liberecký kraj teprve soutěží dodavatele, takže kácení zřejmě neproběhne už na podzim, ale nemohu vyloučit, že k němu dojde ještě během této zimy," vysvětlil hejtman Martin Půta.

Jak však potvrdil Zbyněk Vlk z občanské iniciativy Zachraňme aleje, která rozlučkovou akci pořádala, vyroste na místě aleje, na jedné straně silnice, stromořadí. „Samozřejmě bychom byli raději, kdyby se podařilo přemluvit vlastníka pozemků a vznikla zde opět alej," upozornila Šárka Mazánková z Agentury ochrany přírody a krajiny. Podle ní však svůj účel splní i stromořadí. „Je to pořád linie v krajině, které má svou estetickou a ekologickou funkci," dodala.

Nové stromořadí už nebude jasanové, ale vícedruhové. „Vzhledem k tomu, že jasany v současnosti odumírají, budou zde zasazeny například javory, duby nebo lípy," vyjmenovala Mazánková. Než však stromořadí splní aspoň svoji vizuální funkci, bude to trvat nejméně třicet let.

Boj o aleje na Frýdlantsku se rozhořel v loňském roce, když se ukázalo, že Liberecký kraj chce v rámci projektu rekonstrukce silnic od Zámku Frýdlant k zámku Czocha za dvacet milionů euro vykácet devět set stromů. Nakonec se podařilo zachovat čtyři aleje, vykácena bude jen Kočárová alej u Raspenavy. Kraj se také zavázal k výsadbě dalších alejí. „První viditelný úspěch by měl být ještě letos na podzim vysázení třešňové aleje na výjezdu z Frýdlantu směrem na Nové Město pod Smrkem, tam se alej kácela letos na jaře," potvrdil hejtman. Podle něj je největší problém alejí na Frýdlantsku, že se o ně kraj dlouhodobě nestaral. „Už se připravují projekty na jejich udržení v dobrém stavu," dodal hejtman.

Aleje mají podle Zbyňka Vlka kromě významného krajinotvorného smyslu, i obrovský ekologický význam. „Jeden strom v této aleji každý rok zachytí a naváže jednu tunu prašného spadu z projíždějících aut," vysvětlil Vlk, který na rozlučce upozornil například i na to, že stromy chrání povrch silnic před žárem slunce. Podle odborníků i místních je však silnice vedoucí z Raspenavy do Krásného Lesa příliš úzká a nebezpečná.