„Zahradu máme zase pod vodou. Králíky jsem musela v krabici odnést do baráku," vzlyká do žluté pláštěnky ukrytá paní Božena. V rukou odnáší vše, co se dá zachránit před vodou, dveřmi do domu. Pokud nepřestane pršet, ani tam ale nebudou dlouho v bezpečí. Neodvažuji se ptát, co všechno jí už voda vzala. Přeji hezký den, ale záhy mi dochází, jak trapně toto rozloučení působí.

O něco optimističtější jsou pak ženy na mostě přes Smědou, kde se srocují občané z Raspenavy. Oči mají upřené na hladinu řeky. „Sousedovi už se utopily slepice. Nechal je v kurníku a když ráno vstal, voda už byla po kolena," popisuje monotónním hlasem Marie Žďárská. Jedním dechem dodala: „A to přitom nebydlí u řeky, všechno to steklo ze silnic a ze strání. Sice to přijeli hasiči odčerpat, ale co je to platné." Místostarosta Raspenavy, který je zároveň velitelem zdejších profesionálních hasičů Jaromír Hanzl (ČSSD) ví, že jim nezbývá než čekat.

close Věra Taterová vzpomíná na to, jaké škody jí napáchala povodeň před třemi lety a ochotně to ukazuje na oprýskané omítce svého krámku. zoom_in „Zatím čerpáme vodu ze sklepů a zahrad, jen dneska to bylo asi 18 případů. Ještě jsme se nezastavili," říká a jeho hlas přehlušuje praskající vysílačka s povely od nadřízených. Zdejší hasiči dobře ví, že ačkoli není situace ještě dramatická a nejsou ohroženy zatím přímo lidské životy, místním se zatím nezahojily šrámy na duši. „Tady už je to po každém větším dešti stejné lidi znervózní a dostanou strach," vysvětluje místostarosta.

Letošní situace se ale liší od roku 2010 především v tom, že lidi neohrožuje ani tak voda z koryta řeky, ale přívaly z okolních kopců a potoků. To mi potvrdila také Vladislava Kučková, jejíž dům stojí nedaleko čerpací stanice. Jak sama říká, nic nenechává náhodě. „Radši jsme si všechny věci nastěhovali do druhého patra. Manžel jezdí s kamionem, tak jsem tady zůstala sama se psy. V podstatě nás to může zaplavit z kopců, ale i potoka, který se během víkendu zvedal. Každý tady má strach. Ať se bavíte s kýmkoliv, tak to na něm poznáte. Hlavně ti, které voda už dřív zatopila. Člověku se v takových situacích dobře neusíná," svěřuje se.

Zastavuji se před zdejším minimarketem, který jak jsem předpokládal funguje jako informační středisko starousedlíků. Lidé si už dělají zásoby pitné vody, lační ale i po informacích. „Nevíte, jak je to za kostelem?" stahuje okénko žena za volantem starého renaulta. Záhy pochopí, že nejsem zdejší a ptát jsem se přišel sám. Zaručené informace má ale prodavačka v obchodě Věra Taterová. Také ona vzpomíná na to, jaké škody jí napáchala povodeň před třemi lety a ochotně to ukazuje na oprýskané omítce svého krámku.

„Na místních lidech je poznat, že je situace trápí. Nic s tím ale nejde udělat. Před třemi lety jsme tady měli tři čtvrtě metru. Doufáme, že se to letos nebude opakovat. Já naštěstí bydlím na kopečku, ale co bude tady s obchodem, to nevím," krčí rameny žena. Nejenom stékající vody z okolních luk, ale také kanalizace místní zneklidňuje. „Voda z kanalizace nám před třemi lety zaplavila obchod. Kanál se nyní udělal nový, takže snad nehrozí stejná situace. Strach ale mám, to si pište," popisuje.

Kousek za obchodem je lávka přes potok, postavená nedávno. Masa vody hučí sotva pár centimetrů pod ní. Místní lidé si nenechají ujít zprávy o povodních a vývoji počasí. „Sledujeme norské stránky, ty jsou nejpřesnější. Když tam napíšou, že ve dvě přestane pršet, tak ve dvě přestane," ujišťuje mě muž koukající z okna rodinného domu pod strání. „A přestane?" ptám se ho. Pokývá hlavou a zapaluje si cigaretu. Co na tom, že ji záhy uhasí obří kapka vody. V tuhle chvíli se každé uklidnění víc než hodí.

Cukrárna v Mníšku bez vodyMníšek Když začala v neděli odpoledne stoupat voda v Jeřici a za okny silně pršelo, všichni v Mníšku u Liberce si vybavili povodeň před třemi lety. Tehdy centrem Mníšku a zdejší cukrárnou protékala doslova dravá řeka. Majitelka cukrárny Vladimíra Čulíková proto v neděli nelenila a vše z cukrárny začala stěhovat do vyššího patra domu.
„O víkendu jsem měla vodu až pod terasu. Nevěděli jsme, co bude následovat v dalších hodinách. Voda pak naštěstí začala opadat," vypráví Vladimíra Čulíková. Největší obavy má ze škod, které jí voda může napáchat. V náhradu škody od pojišťovny v plné výši příliš nevěří.
„Na vodu mi to tady nepojistí. V té době, když mi to řekli, tak jsem se tomu ještě smála, nikdo by nečekal, že jednou bude voda sahat až k nám. Dříve to totiž nebyla záplavová oblast," lamentuje majitelka cukrárny. Výhodu podle ní mají ti, kteří mají velmi staré pojistky, jež pořád platí. „Nemají ani omezený limit. Paradoxně, kdo se nechal ukecat na nové pojistky, tak na tom prodělal," vysvětluje žena, zatímco obsluhuje postarší pár.
Místní lidé kromě hladiny vody v Jeřici ale také sledují, jak je naplněná nedaleká přehrada Fojtka. Její hladina během celého víkendu stoupala. „Možná už brzy bude přehrada přetékat nouzovými přepady," poznamenal v pondělí odpoledne starosta Mníšku Roman Slezák (SNK). Podle něho se však situace nedá srovnat s tím, co v Mníšku zažívali před třemi lety.
Ještě po pondělní čtvrté hodině odpolední zbývalo na Fojtce k nouzovým přepadům zhruba čtyřicet centimetrů.
Evakuaci si vyžádala pouze jedna rodina z dolní části Mníšku, a to na vlastní žádost. „Měli doma děti, a tak jsme je pro jistotu na tři hodiny vzali do zdejší hospody. Je to taková naše evakuační místnost," dodal starosta.