V minulosti jste hovořili o neustále se snižujících nákladech na provoz Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (HZS LK), jaká je nyní situace?

V současnosti je stabilizovaná situace. Po snížení počtu pracovních míst o 14 pracovníků a příslušníků v administrativě, které proběhlo v uplynulých dvou letech, stále uplatňujeme úsporná opatření. Stávající rozpočet umožňuje zabezpečovat pouze základní provoz HZS bez koncepční údržby nemovitostí a obnovy mobilní požární techniky. V podstatě odsouváme náklady na investiční výdaje dál do budoucnosti. Co se týká odsouvání údržby budov, budeme muset počítat s tím, že šetřením jednotkových milionů korun v současnosti si vytváříme vnitřní dluh, který lze v příštích 5 letech odhadovat na chybějící desítky milionů korun.

Na druhou stranu se podařilo dosáhnout na finanční prostředky z fondů EU, takže jsme mohli získat několik nových zásahových vozidel a pokračujeme ve výstavbě krajského operačního a informačního střediska.

Hrozí HZS LK v příštím roce další snižování nákladů?

Další snižování v příštím roce nebo dalších letech se bude odvíjet od rozpočtu pro resort ministerstva vnitra, který bude navržen vládou a následně schvalován parlamentem. Budoucnost HZS ČR je tedy v rukou politiků.

Budete nuceni případně propouštět další příslušníky anebo civilní zaměstnance?

V tomto roce máme přidělen rozpočet, který umožňuje udržet v podstatě obdobnou výši mzdových prostředků jako v loňském roce, a proto se v roce 2013 nemusíme snižování početních stavů obávat.

Jak se díváte na otázku případné spoluúčasti občanů u některých zásahů?

Ne každá pomoc při řešení mimořádné události je vhodná. Prvním argumentem je to, že člověk v nouzi se musí spolehnout na to, že dostane kvalifikovanou pomoc v přijatelném čase, která nezávisí na tom, zda je zrovna někdo k dispozici.

Druhý důvod spočívá v tom, že nemůžeme přenést zodpovědnost za vyřešení krizové situace na laiky anebo vystavovat nebezpečí občany, kteří nejsou na takové akce vycvičeni a vybaveni ochrannými prostředky. Poslední argument proti systémovému zapojení veřejnosti do zásahové činnosti hasičských záchranných sborů spočívá v absenci informací o zdravotní a psychické způsobilosti případných dobrovolníků. V extrémních situacích náročných na fyzickou a psychickou kondici by se tak ze záchranářů mohli stát další zachraňovaní.

Myslíte si, že je v budoucnu reálná případná konsolidace profesionálních a dobrovolných hasičů a celková systémová změna ve fungování HZS?

Systémové změny budou nutné. Za nejdůležitější považuji nastavení priorit státu jaký rozsah činností a v jaké kvalitě chce stát v hasičské a záchranářské oblasti svým občanům poskytovat. A také jaké činnosti může svěřit dobrovolníkům nebo neziskovým organizacím. Z toho následně vyplyne, jaké prostředky si na tyto činnosti musí ve státním rozpočtu naplánovat. V současnosti jsme v situaci, kdy dle platné legislativy zabezpečujeme stejný rozsah činností se stále menšími rozpočty. Četnost výjezdů k zásahům v daném roce však na rozdíl od našich rozpočtů neklesá.