Za stejné období loňského roku přitom stonalo o pět a půl tisíc lidí méně. Za třetinový nárůst může hlavně epidemie chřipky, která kraj postihla v lednu a únoru.

Oproti sezóně 2013/2014, kdy nebyl epidemický výskyt zaznamenán, v sezóně 2014/15 byl ve všech okresech Libereckého kraje epidemický práh (1600-1700 případů na 100 000 obyvatel) opakovaně Překročen, zejména pak v okrese Semily.

V sezoně 2014/2015 bylo zaznamenáno 19 závažných průběhů onemocnění chřipkou, tito pacienti byli hospitalizováni na odděleních ARO i JIP. V souvislosti s potvrzeným onemocněním chřipkou bylo v Libereckém kraji hlášeno devět úmrtí.

„Nemoci dýchací soustavy byly příčinou více než poloviny všech ukončených případů pracovní neschopnosti. Lidi z nich nejvíc sužovaly akutní infekce dýchacích cest a chřipka," uvedla Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení, která údaje zveřejnila.

Dýchací cesty sice lidi potrápily nejčastěji, vyrovnali se však s nimi nejrychleji. „Neschopenka u nich trvala průměrně kolem patnácti dní, u chřipky to ale bylo o dva dny méně. Celkově přitom průměrná délka trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti v prvním čtvrtletí vychází na 37 dní," dodala Buraňová. Tomu odpovídají i údaje za Liberecký kraj. Na začátku loňského roku tady ale lidé stonali v průměru 43 dní.

Nejdelší dobu léčení vyžaduje tuberkulóza a onkologická onemocnění, která člověka vyřadí z práce na víc než půl roku. Řada druhů rakoviny však může trvat i déle.

Stejně jako loni nejdéle marodili lidé ve Zlínském kraji. Jedna neschopenka tam trvala v průměru 45,81 dne. Hranici 40 dní překonal pouze Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Naopak nejkratší dobu, necelých 29 dní, byli nemocní lidé v Praze.