V současné době se nová výstavba řeší pomocí plánovacích smluv. Na jejich základě developer obvykle vybuduje v okolí zástavby komunikace, chodníky, kanalizaci nebo třeba osvětlení. „Plánovací smlouva zajišťuje to, že infrastruktura pak bude předána do majetku města,“ popsal primátorův náměstek Jiří Šolc (Starostové).

Podle opozičního zastupitele Jaromíra Baxy (LOL) by mělo ale město po investorech chtít i další příspěvky na občanskou vybavenost. Jako příklad uvedl právě plánovaných 55 bytů ve Vesci. „Vesecká škola je už dnes na hraně kapacity. My tam teď chceme umožnit relativně rozsáhlou výstavbu, což znamená, že se ten stav do budoucna asi nevylepší. Škola v Jabloňové ulici má už dnes problém kvůli velké zástavbě za Kauflandem, podobně se obávám, jak si škola v Harcově poradí s výstavbou Na Skřivanech,“ uvedl.

Podle náměstka Šolce nejde o otázku věcnou, ale politickou. „Veřejná správa může chtít vždy jen to, co jí zákon umožňuje. Podle mého názoru by docházelo k systémové diskriminaci, kdybychom třeba od těchto konkrétních 55 rodin vyžadovali příspěvek na školu, ale o dvě ulice vedle by podobná rodina v podobném bytě příspěvek platit nemusela,“ řekl s tím, že opatření by se ve výsledku dotklo nikoli investora, ale koncových majitelů. „Investor nemá žádnou jinou šanci, než všechny náklady promítnout do ceny bytu,“ poukázal. Město i bez příspěvku podle něj nebude na výstavbě tratit.

„S novými obyvateli přijdou nové daňové příjmy, které slouží právě na financování základních potřeb města,“ připomněl Jiří Šolc.

Naši prvňáci. Ilustrační foto
Naši prvňáci: Ve středu představíme nové žáky ze ZŠ Dobiášova

Opoziční zastupitelé ale poukázali třeba na to, že investor sice v lokalitě vybuduje nové silnice a chodníky, ale starat se pak o ně bude muset město. „Příspěvek je jediná cesta, jak zajistit, že tu bude vznikat výstavba, ale zároveň bude město fungovat. Když lidem umožníme nakoupit byty a pak zjistí, že nemají kam dát děti nebo odvézt odpad, budou nespokojení,“ zmínil zastupitel Josef Šedlbauer (Změna).

Podobná praxe už funguje například v Říčanech u Prahy, které v posledních letech zažily velký stavební boom. Příspěvky vybírají také v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. „My to řešíme především v otázce rozvoje průmyslových zón. Podle zásad pro výstavbu nám musí dát každý, kdo chce stavět něco nad 600 metrů čtverečních, 650 korun na metr. To je příspěvek na vodovod, kanalizaci a dopravu,“ vysvětlil starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman.

Příspěvek je podle něj dobrovolný, neboť nemá oporu v zákoně. Když na něj ale investor nepřistoupí, obec ve správním řízení vydává negativní stanoviska. Správní orgán sice stavbu může nakonec povolit i tak, ale podle Lochmana se tím proces prodlouží, proto je výhodnější se s městem dohodnout. „Většinou se setkáváme s úspěchem,“ řekl.

Zásady chtějí v Hradišti v budoucnu zpřesnit i pro výstavbu bytů. „Nemá smysl, aby městu vznikal vnitřní dluh. Důležité je, aby zásady byly transparentní, realistické a stejné pro všechny,“ uzavřel Lochman.

Jak se k otázce postaví Liberec, se teprve ukáže. I někteří zástupci koalice se totiž vyjádřili, že jsou diskusi o nových pravidlech otevřeni.

Soud. Ilustrační foto.
Kauza s hejtmanem Půtou pokračuje. Před soudem zazněly odposlechy