Její kapacita je sice dostatečná, k lepšímu pokrytí kraje by ale pomohlo vytvoření dalších dvou stanic na Českolipsku a v regionu Jilemnice, tedy v místech nejvzdálenějších od Liberce. Podle krajského radního pro zdravotnictví Petra Tulpy to ale zatím není reálné.

„Tato služba je nepopulární, ale potřebná. Finance, lékaři ani pomocný personál nejsou k dispozici, tak se s tím mnoho pokroku nedá udělat," uvedl Tulpa.

PROBLÉMOVÁ A ZTRÁTOVÁ SLUŽBA

„Když k tomu připočteme častou nevymahatelnost nákladů spojených s výkonem záchytu ve stanici dohromady s bezzubým zákonem, je tato služba problémová a ztrátová, proto o ni nemá nikdo zájem," dodal.

Podle primáře psychiatrie liberecké nemocnice Jaromíra Honse zaplatí za pobyt na záchytce jen 22 procent lidí. Nemocnice si za něj účtuje 3500 korun a dalších několik set korun za toxikologické vyšetření krve. „Loni jsme měli 771 záchytných pobytů, o rok dříve 758," uvedl Hons.

Liberecký kraj na provoz záchytky přispívá pěti miliony korun ročně. S tím, jak službu liberecká nemocnice zajišťuje, je kraj spokojený.

NEJVÍCE VYTÍŽENÁ JE O VÍKENDU

„Liberecká stanice má všechno, co je potřeba. Odborné lékaře i psychiatry, samostatnou provozovnu s kapacitou deseti lůžek včetně pomocného personálu," uvedl Tulpa.

Nejvíce vytížená je liberecká záchytka v pátek a v sobotu.

Záchytná stanice v liberecké nemocnici je v provozu od prosince 2012, ve stotisícovém městě se ji tehdy podařilo obnovit po 12 letech. Hlavním důvodem k jejímu opětovnému otevření byly problémy s opilými pacienti na ambulancích a nemocničních odděleních. Agresivní opilci byli schopni zaměstnat personál oddělení natolik, že se nemohl věnovat dalším pacientům. Přestavba bývalého plicního oddělení na protialkoholní záchytnou stanici přišla tehdy nemocnici na pět milionů korun.