Podle starosty Jaroslava Demčáka jde totiž o poslední plochy v Hejnicích, které vlastní výhradně město a které jsou vhodné pro výstavbu. „Chceme tu udržet mladé lidi, kteří dnes nechtějí bydlet s rodiči ve dvougeneračním bytě 3+1,“ vysvětlil starosta.

Proti tomu se postavila Gabriela Hankeová, která spolu s dalšími obyvateli iniciovala petici za zachování mokřadu. Podepsala ji asi tisícovka lidí. „Rozhodně nechceme bránit rodinám ve stavbách domů. Myslíme si ale, že je toto místo důležité zachovat. Město má další pozemky, na kterých by se dalo stavět,“ prohlásila Hankeová.

O tom, jak s pozemkem naložit, měli rozhodnout ve středu zastupitelé Hejnic. Nakonec se ale shodli na tom, že si nechají zpracovat hydrogeologickou studii území, na základě které se pak rozhodne, co s územím dál. „Ačkoli to město bude stát další peníze, budeme mít další argumenty pro nebo proti stavbě. Dozvíme se, co by voda, která se na pozemku drží, udělala, pokud by se tam začalo stavět,“ řekl Deníku po zasedání zastupitelstva starosta Demčák.

Lidé, kteří dorazili na zastupitelstvo do místního kina, se střídali s argumenty pro a proti výstavbě. Někteří zpochybňovali označení mokřad pro louku.

„Vždycky to byla louka. Mokřad z toho udělali až lidé, kteří bydlí vedle. Za bývalého režimu tam naváželi stavební odpad a teď tam vyhazují bio odpad, který jim překáží na zahradě. Jsme snad jediná vesnice v ČR, která má petici legalizující černou skládku,“ řekl například Zdeněk Hyxa. Podle něj je potřeba se podívat na to, komu revitalizace mokřadu prospěje. „Neprospěje vůbec nikomu a až vůbec ne občanům Hejnic,“ dodal.

S tím ale nesouhlasí iniciátorka petice Gabriela Hankeová. „Pokud by došlo k revitalizaci, mohli by ten prostor využívat všichni obyvatelé města. Senioři, kteří už nedojdou třeba na ořešník, nebo děti ze školy a školky, které by se tu moly učit o přírodě. Vzniklo by tak atraktivní prostředí,“ reagovala Hankeová, která za vzor uvádí mokřady v Jablonném v Podještědí.

Termín nemají

Ty vznikly na podobně zanedbaném místě plném skládek. Organizace Čmelák tam vybudovala soustavu devíti různě velkých tůní, ve kterých našlo domov mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. Zároveň se zvýšila jeho atraktivita pro turisty, kteří místo hojně navštěvují.

Podle starosty Demčáka není jisté, kdy bude hydrogeologický průzkum hotový. „Musíme sehnat odborníka, který studii vypracuje. Termín, do kdy by měla být studie hotová, jsme v usnesení zastupitelstva nestanovili,“ přiblížil Demčák. Dodal, že výsledky rozhodnou o tom, jestli se bude na území stavět, nebo ne, případně se podle něj upraví navrhovaná studie zástavby a zmenší se počet domů a parcel.