„Už jsem nechtěl být profesionálním vojákem, přestože jsem mnoho let žil pro armádu, která mě obstojně živila. Změnil jsem životní hierarchii,“ suše konstatoval zakladatel a dnes už bývalý velitel ojedinělé vojenské jednotky SDAT.

Zkratka znamená Special dogs and taktical, což je v překladu Speciální psí taktická jednotka. Sídlí u veterinární základny na Grabštejně a vznikla před pěti roky. Jejím smyslem je pomocí psů lépe odhalovat ukryté teroristy v bojových operacích. Pokud pes nemůže přímo zaútočit, prozradí alespoň jejich úkryty a vojáci elitních jednotek se tak mohou lépe připravit na boj. To je důležité zvláště při bojích v horách, ve vesnicích i v jeskyních, jak tomu bylo například v operacích proti Talibáncům terorizujících afghánskou oblast Helmand.

Saša Vrága doslova žil pro extrémní přípravu vojáků. Jeho psovodi vyjíždějící v rámci české jednotky SOG bojovat po boku britského pluku v helmandské oblasti museli dokonale zvládat střelbu, dlouhodobé přežití v neznámých oblastech, bojové umění, řídit kdejaké vozidlo, pracovat s výbušninami a cizí jim nezůstalo ani horolezectví, parašutismus a mnoho dalších činností. Pro jednotku se vybírali ti nejlepší psi, kteří se naučili samostatně vyhledávat osoby v určeném směru při výbuchu granátů, střelbě samopalů a dýmu.

A jak byli jeho podřízení skvělí, ukázalo se nejen v boji proti Talibáncům, ale třeba i na nejtěžší spojenecké soutěži speciálních jednotek nazvané Survival. Za týden urazili s třicetikilovými bágly přes dvě stě kilometrů, přitom museli být naprosto soběstační, splnit denně několik náročných úkolů o kterých nikdy nevěděli dopředu, ať už to souviselo se střelbou, překonáváním vodních toků, skalních stěn, potápěním a podobně. Ze sedmnácti týmů byli nejlepší.

A jak vůbec může někdo opustit velitelský post tak úspěšné jednotky? „Když nad bojovými dovednostmi začne v armádě převládat nesmyslná byrokracie, pak ztratíte důvěru v takovou instituci a tím i smysl vašeho snažení. Je mi čtyřicet a už se nechci živit jako žoldák, byť jsem dvacet let žil pro tu nejvyšší vojenskou profesionalitu,“ uzavřel svoje vyprávění Alexandr Vrága, dnes instruktor na střelnici liberecké Arény.

(jr)