V Liberci začal svátek pro malé čtenáře. Festivalové dny dětské knihy. Ode dneška probíhají v liberecké Krajské knihovně. Jejich cílem i poselstvím je zajistit dětem setkání s autory knížek. Proč jsou vlastně taková setkávání dnes, v době internetu a počítačů důležitá? Ptala jsem se organizátorky festivalu, Dagmar Helšusové.

Jedním z úkolů, které jste si vytkli je obnovit tzv. funkční čtenářskou gramotnost. Co si pod tím pojmem máme představit?

To znamená, že dítě čtenému textu dobře rozumí. Nezabývá se technikou čtení písmeny a slabikami, ale vnímá obsah čteného. Všechny školní děti umí číst, ale bohužel si pod čteným textem neumí nic představit! Naučit funkčnímu čtení je, jako naučit dítě plavat. Také má radost až tehdy, když už nemusí přemýšlet, kam dát ruce a kdy se nadechnout, ale až když zvládne techniku a užívá si jen samotný pohyb ve vodě. To samé je i se čtenářstvím.

Jak toho docílit?

Nejlepší způsob je, když si s dítětem o tom, co si přečetlo můžete povídat. Kdy se ptáme: Co tam bylo, co se tam píše.

Co je problémem, že tohoto umění dnešní děti nedosahují?

Doma se nečte a ve škole se to nedá dohonit. K tomu, aby bylo dítě čtenářsky gramotné, potřebuje tři až pět tisíc hodin. To je individuální stejně jako u toho plavání. Některé dítě plave po dvou lekcích, jiné se to musí učit déle. Stejně je to se čtením. Některé dítě čte snadno, jiné ne a když se zamyslíme, kolik je různých disfunkcí, tak mnohé děti potřebují opravdu velkou péči.

Dobře, děti dřív nebo později ale techniku čtení ve škole zvládnou, v čem je tedy podstata problému?

Ano, děti samozřejmě všechno přečtou, ale když vyjdou školu, tak ve výsledku vycházejí funkčně negramotné. Jsou dále hůře vzdělavatelné, špatně si vyhledávají informace.

Často se také spoléhají na to, že ve světě se čím dál častěji slova nahrazují nejrůznějšími piktogramy. Když si pak člověk chce uvařit polévku, ani nemusí číst návod! Vidí na obrázku hrnec, míchačku, číslice, ale přeci ve střední Evropě nejsme tak daleko, abychom četli z obrázků a znaků!

Nesouvisí to i s tím, že děti když nemusí číst, nemusí ani přemýšlet, což je jednodušší?

Ano, a nemohou za to jen samotné děti. Vždyť víme, jak dlouho se vede spor o postupné vytlačování matematiky. Různé skupiny se snaží o to, aby se nematurovalo z matematiky a nezabývají se tím, že například právě matematika rozvíjí určitou část mozku, že je potřeba k jeho rozvoji a i když mu matematika nejde, přeci jen tím mozek trénuje. Stejné je to i se čtením a přemýšlením nad tím, CO čteme. Nedávno jsem viděla alarmující výsledky jednoho britského výzkumu, který potvrdil, že patnáctileté děti mají příznaky stařecké demence! Začali se tím zabývat a zjistili, že některé děti, které tráví veškerý volný čas od raného dětství u počítačů, skončí v patnácti jako dementní, protože se vůbec nenaučí používat vlastní mozek. To je bohužel nevratný stav. Proto mě děsí, když slyším, jak se nějaká škola chlubí tím, že sehnala sponzora a nepotřebuje používat klasické učebnice, ale nahradí je iPody. To je pro mě děsivá představa. Na druhou stranu jsou rodiče, kteří velmi střeží, kolik hodin jejich děti stráví u počítače, ale to jsou spíš jen výjimky. Dokonce se najdou tací, co přijdou do knihovny požádat, aby tu jejich dítě počítač nepoužívalo…

Když odmyslím demografickou křivku, dá se říct, kolik dětí, dejme tomu za posledních dvacet let, mezi čtenáři v knihovně ubylo?

Já si nemyslím, že ubylo výrazně. Pořád je tu skupina rodičů, kteří na to dbají. Kdysi jsme, právě v rámci veletrhu dětské knihy, dělali sociologický průzkum a tam se ukázalo, že čtou děti, které by na to teoreticky neměly mít vůbec čas. Děti, které sportují, chodí do ZUŠky, zkrátka jsou aktivní. Nečtou ty, které sice mají čas, ale nedělají nic. Nejsou nikam tlačeny. Takové pak často nemají ani na učiliště.

Festivalové dny nahradily veletrh dětské knihy…

…já bych neřekla, že ho nahradily. Jsou takovým překlenovacím obdobím, protože Sdružení pro veletrhy dětské knihy má jeden cíl: vrátit ho do Liberce. V překlenovacím období, než se vyřeší prostory, než se vyřeší financování, které není jednoduché, pořádáme Festivalové dny, kdy se alespoň děti z Liberce dostanou do přímého kontaktu s knihou. Očekáváme jich zhruba dva tisíce, ale rádi bychom to dopřáli dětem z jiného kraje, dokonce, aby do Liberce jezdily opět autobusy dětí i z jiných krajů. Uvidíme.

Není na veletrhu důležité i to, že se tam na rozdíl od Festivalových dnů dostanou ke knížkám spolu s dětmi také rodiče?

Ano, Festivalové dny to v žádném případě nemohou naplnit. My tam v podstatě zachraňujeme setkání dětí s živými autory. Na veletrh přišly děti se školami a viděly tam to obrovské množství knih a odpoledne tam přivedly rodiče. Pro nás bylo příjemným překvapením, že nejvíc nabitá byla poslední sobota, kdy tam s dětmi chodily i prarodiče, rodiče s dětmi a viděli, jaká knižní produkce u nás vůbec vychází. Mohli si o tom s dětmi povídat. I proto byl veletrh důležitý.

Výběr z programu festivalových dnů

Středa 15. 4.

9.00

Vernisáž výstavy Šampióni české ilustrace ohlédnutí za Zlatou stuhou 2010 - 2014

Z knížky do filmu a zase zpět

Beseda s projekcí s Galinou Miklínovou, autorkou knih Lichožrouti

10.00

Hurá na kajak!

Lodní workshop pro suchozemce Milady Rezkové a Lukáše Urbánka

Jiří Žáček a jeho knihy

Beseda s autorem a ukázky z jeho knih v podání Václava Helšuse

O drakovi, který byl příliš vybíravý

autorské čtení spisovatele a ilustrátora Vojtěcha Juríka

11.00

Školačka Kristýnka

Zábavné autorské čtení Lenky Rožnovské

9.00 13.00

Výtvarná dílna pro děti (14.00 17.00 i pro veřejnost)

Čtvrtek 16. 4.

9.00

Největší rybáři

beseda a autorské čtení z chystané knihy Jiřího Kahouna

Komisař Vrťapka a vzácný svitek

detektivní výtvarná dílna Petra Morkese

Zahrada

dramatická dílna Lucie Mecové ke knize Jiřího Trnky

10.00

Co se zdá medvědům

beseda a autorské čtení s Jiřím Kahounem

Eliáš a babička z vajíčka

beseda a autorské čtení se spisovatelkou Ivou Procházkovou

Společenství klíčníků a Příběh Josífka sedmilháře

beseda a autorkou Petrou Krolupperovou

11.00

Uzly a pomeranče

beseda a autorské čtení s Ivou Procházkovou

Příběh čtrnáctiletého Darka, jehož život se radikálně změní po smrti maminky a ztráty otcova zaměstnání byl libereckými školáky a studenty také načten jako audiokniha pro nevidomé děti.

15.00

křest audioknihy na liberecké radnici

9.00 13.00

výtvarná dílna pro děti (14.00 17.00 i pro veřejnost)

15. - 17. dubna

13. ročník konference

Současnost literatury pro děti a mládež

Útěky z nesvobody: válečné knihy a časopisy

- válečné zkušenosti a traumata v české a světové literatuře pro děti a mládež

-paměti a deníky

-exkurze do synagogy