S přívalem koťat se potýká i jablonecký útulek Dášenka, jedná se o každoroční problém. „I přes osvětu to představuje nekonečný boj,“ povzdechla si jedna z majitelek útulku Dagmar Kubištová s tím, že přijatá koťata v útulku kastrují.

I liberecký spolek Šance zvířatům každý rok eviduje zvýšený příjem koťat, i když se o trochu zlepšilo. „Pamatuji si na vrhy, které se narodily ve sběrnách papíru a nebezpečných odpadů. Koťata trpěla zdravotními problémy, měla záněty pupečníku a nervové soustavy. Naštěstí se z toho dostala po nasazení kortikoidů a antibiotik,“ popsala předsedkyně spolku Františka Zverková. Každoročně tu mají zkušenosti s lidmi, kteří odmítají kočku vykastrovat a mláďata pak zabíjejí.

Spolek se věnuje i kastraci polodivokých koček. Podle jeho zástupců představuje množení pouličních koček větší problém pro menší obce než města. „Pomohlo by, kdyby se k tomu obce postavily čelem, vyčlenily finance, vybavily policisty odchytovými klecemi a problém by byl rychle eliminován a i kočkám by se ulevilo,“ podotkla Zverková. V minulosti si o kastraci koček žádali zájemci prostřednictvím Ekofondu.

„Letos byl však tento už vyhlášený dílčí fond Dotačního fondu města Liberce nakonec bohužel zrušen, a to z důvodů finančních úspor magistrátu v souvislosti s propadem příjmů kvůli pandemii koronaviru a útlumu ekonomiky,“ řekla mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová. Loni město poskytlo Šanci zvířatům na základě žádosti mimo dílčí fond dotaci ve výši 182 500 korun.

Kastrační programy

V Jablonci nad Nisou kastrační programy stále běží. „Spolupracujeme na nich s útulkem Dášenka, který pro město tuto službu vykonává,“ přiblížila Jana Matěchová z jabloneckého magistrátu.

Kastrační programy mají výsledky především u toulavých koček. Útulek vytipuje lokality, kde se zvířata pohybují, pak je postupně odchytí, vykastruje a vrátí zpět. „Pravidelně děláme monitoring a už teď je vidět, že to má smysl. Dříve se na dvacet až třicet koček pohybovalo kolem jabloneckých lázní, kde se nekontrolovatelně množily. Teď jejich počet klesl a lokalita je vyčištěná,“ osvětlila Kubištová.

Majitelka jabloneckého útulku naprosto nechápe argument některých lidí, kteří tvrdí, že kastrace je proti přírodě. „Proti přírodě je nehumánní zabíjení mláďat. Některé praktiky jsou jako ve středověku. Pamatuji si, jak jsem našla odhozená čtyřměsíční koťata mezi garážemi, další v pytli u popelnic či v dřevěné bedně. Tam byla i kočičí máma včetně dvou mrtvých koťat,“ zavzpomínala Kubištová. „Řada lidí se nechová jako zodpovědný inteligentní chovatel,“ dodala.

Liberecký spolek se snaží i o osvětu a vymýcení pověr o kastraci. „Hlavně starší lidé věří, že například kočka musí mít jednou ročně mláďata či že kastrát neloví myši,“ zdůraznila Zverková. Velký posun v myšlení ale vidí u mladé generace, která vnímá kastraci jako něco běžného, jako součást základní péče o kočku. Se stejným problémem se potýkají i v útulku Azyl Pes v Krásném Lese na Frýdlantsku, kde mají aktuálně více koček než psů.