Farmář Milan Maršálek už přes deset let chová na statku v Dolní Řasnici romanovské ovce. Aktuálně má jeho stádo přes devadesát kusů. Hospodaří na třiceti hektarech půdy a mimo jiné opravuje historickou Clam-Gallasovu rychtu. Nedávno zjistil, že během noci došlo v uzavřené ohradě k útoku na stádo. Vlka sám neviděl, ale poznal jeho řádění podle následků.

„Přišel jsem do ovčína, vypustil ovce a narazil na čtyři torza. Našel jsem nepatrný zbytek jedné ovečky a tři ovce zakousnuté a roztrhané,“ popsal první řádění vlka Maršálek.

Pro něj to nebylo první setkání s touto šelmou, k podobnému útoku došlo loni na jaře. Tehdy vlk zabil šest ovcí. „Ovčín je oplocený drátěným pletivem, uzavřený a v podstatě se jedná o dvůr statku, není to žádná samota,“ upřesnil s tím, že za posledních pár dnů se vlk vrátil opakovaně. Aktuálně jsou v okolí umístěné i fotopasti.

Ve vedrech zvířata trpí. Uvítají, když jim na zahradách dopřejeme přístup k čerstvé vodě.
Zvířata ve městech trpí vedrem a suchem. Pomůže jim i mělká miska s vodou

Jako chovatel má nárok na finanční náhradu. Aby ji dostal, musí splnit celou řadu věcí, která mu zabere dost času. Podle něj navíc v celém procesu chybí citová složka. „Je to, jako kdyby vám někdo zahubil psa a pak vám řekli, kolik za něj dostanete zaplaceno,“ zdůraznil chovatel. Tomu je tak líto, když vidí zmrzačené ovce. „O finanční náhradu mi nejde, kompenzace nejsou všechno,“ dodal. Stát chovatelům totiž případné škody hradí, navíc si mohou zažádat o finance na preventivní zabezpečení stád. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) také připravila Program péče o vlka obecného a prosadila navýšení kompenzací za škody. „Víme, že pro chovatele je těžké vidět zvířata napadená velkou šelmou. Stále se hledají možnosti, jak dále zjednodušit administrativu,“ sdělila Jindřiška Jelínková z agentury.

Jak sám Maršálek přiznal, žádnou zášť k vlkům necítí. Jako bývalý lesník je rád, když je krajina různorodá. Vlk je chráněným druhem a je klasifikován jako kriticky ohrožený. Podle farmáře by se měl počet této šelmy regulovat. „Vlk své místo v přírodě určitě má, ale jeho odstřel by měl být povolen,“ osvětlil své stanovisko.

Naopak podle ochranářů vlci do krajiny patří stejně jako hospodářská zvířata. Pomáhají regulovat přemnožená prasata divoká, srnce či jeleny, která okusem působí velké škody lesníkům i zemědělcům. „Přemnožená spárkatá zvěř tvoří přes 90 % vlčího jídelníčku. Pastva hospodářských zvířat zase krajinu udržuje, aby nezarůstala,“ informoval ředitel AOPK ČR František Pelc.

Pomůžou ohradníky i psi

Jednu z možností, jak ochránit stádo před vlky, představuje mobilní elektrický ohradník. Jeho funkčnost zachytila na začátku letošního roku fotopast. Na záznamu je vidět, jak zabránil útoku šelem na stádo ovcí v Janovicích pod Ještědem. „Takový ohradník prokazatelně snižuje riziko napadení ovcí vlky. Určitě pomůže i to, že si chovatelé nyní pořizují pastevecké psy,“ řekl Jakub Čejka z AOPK ČR. Ochranáři se navíc snaží konzultovat s majiteli stád nejlepší způsoby zabezpečení stád dle tuzemských i zahraničních zkušeností. „Klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad,“ doplnil.

Celkem v širší oblasti Podještědí a přilehlé části Lužických hor eviduje agentura za uplynulý rok tři útoky na ovce a jeden útok na telata, což nejspíše souvisí s výskytem vlčí smečky ve východní části Lužických hor, která zde v roce 2021 odchovala i mladé. Vlci, kormoráni a vydry napáchali loni v Libereckém kraji škody za více než 1,5 milionu korun. V Lužických horách se vlci začali sporadicky objevovat od roku 2016. Výskyt vlčího páru tu o dva roky později potvrdili dobrovolníci Vlčích hlídek.

Benátská! s Impulsem 2019
Benátská! se po dvou letech vrací zpět. Nabídne nášup česko-slovenské muziky

Od té doby se na území Lužických hor postupně zformovala smečka. Její úspěšnou reprodukci se podařilo zachytit loni a předloni, tudíž dva roky po sobě. A to i přesto, že Chráněná krajinná oblast Lužické hory v poslední době čelí rozsáhlé těžbě dřeva. Na Frýdlantsku si o tom, že se tady pohybují vlci, zase vyprávějí lidé už skoro deset let. Samotní turisté a sportovci pohybující se v Jizerkách se vlčí smečky nemusejí obávat. Vlci se člověku spíše vyhýbají a nepovažují ho ani za potenciální kořist. „Je však třeba respektovat zdejší lesy jako domov nejen vlků, ale také dalších chráněných živočichů a volně žijící zvěře,“ podotkl vedoucí programu Šelmy ve Hnutí Duha Miroslav Kutal.

Na podporu soužití vlků a hospodářů vznikl dokumentární film Beránek a vlk, který se snaží přiblížit pastevcům možnosti, jak zabezpečit stáda před vlčími útoky. Producentem snímku je Hnutí Duha Olomouc. „Severní Čechy byly naší první oblastí, kam se vlci z Německa začali před deseti lety šířit. Dnes se v Ústeckém a Libereckém kraji nachází minimálně devět vlčích teritorií. Je důležité, aby byli chovatelé na příchod vlka připravení, i když v jejich nejbližším okolí smečky zatím neoperují,“ dodal Kutal.