Porod. Říkáte si, to nejhorší máte za sebou. Ale po narození miminka nepřišla očekávaná radost a záplava štěstí. Místo toho se dostavil strach, úzkost a obavy. Příjemné pocity jsou v nedohlednu a novopečené mamince se začíná hroutit svět. Že to není možné? Ale ano, je. Odborníci se shodují, že každé páté ženě se po porodu zhorší její psychický stav. A aby na to nebyla sama, je tu nezisková organizace Úsměv mámy. „Nemusí být jen těsně po porodu, k rozvoji úzkosti nebo deprese může dojít i později. Ale záhy po narození miminka je pravděpodobnost největší,“ říká koordinátorka pro Liberecký kraj Michaela Havlíková.

Zdroj: DeníkJak dlouho tato organizace funguje? Pokud se nepletu, založila ji maminka, kterou též v počátcích mateřství zradila psychika?
Organizaci založila v 2014 Veronika Kubrichtová, která si poporodní úzkosti sama prožila. Rozhodla se, že by žádná maminka neměla trpět sama a že by mělo být pro maminky v nouzi více informací. Úsměv mámy má dobře zpracované webové stránky, kde si maminky mohou přečíst příběhy dalších žen, které zradila psychika. Kromě informací se ale soustředí i na cílenou pomoc prostřednictvím dobrovolných koordinátorek.

Jak taková pomoc vypadá?
Když se nám maminka ozve e-mailem nebo po telefonu, tak se s ní sejdu já nebo mé dvě kolegyně z Jablonce a osobně si s ní popovídáme. Svěřit se někomu, kdo si to sám prožil, často stačí. S maminkou pak chodíme na procházky nebo jí dáme kontakt, aby nám mohla kdykoli zavolat, třeba když se bude cítit hůř. Poskytujeme také prověřené kontakty na psychologa nebo psychiatra. Scházíme se také jednou za 14 dní v Jablonci a v Liberci v kroužku žen, které si procházejí nebo prošly psychickými potížemi (v Jablonci v centru Jablíčko a v Liberci v rodinném centru Tilia). Všechny služby Úsměvu mámy jsou pro maminky bezplatné.

Znamená to, že koordinátorky vědí, o čem mluví, protože si samy prošly nelehkým obdobím? Prozradíte, jakou máte zkušenost?
Už před otěhotněním jsem měla zkušenost s depresí. V těhotenství se mi znovu rozjely úzkosti a deprese a já jsem musela vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc. Takže jsem pak byla na poporodní změny psychiky docela připravená. Od psychiatra jsem měla zprávu pro porodnici i manžela, aby hlavně dbali na můj spánek. Nedostatek spánku bývá totiž ten hlavní spouštěč většiny psychických obtíží. První půlrok jsme se s manželem střídali v péči. Manžel v noci vstával a miminko mi přikládal na kojení, abych se úplně nevzbudila. Přes den jsem se starala já a on byl v práci. Jednou za měsíc přijela moje maminka, která ho vystřídala, aby si odpočinul. Manžel prakticky jezdil na služební cesty se dospat.

Říkáte, že jste měla úzkosti a deprese. Tyto stavy často vyžadují léky. Mohou ženy kojit a zároveň užívat antidepresiva?
I přesto, že jsem brala v těhotenství i po porodu antidepresiva, tak jsem mohla kojit. V dnešní době máme k dispozici i léky vhodné pro těhotné či kojící, což ne každý lékař ví. V Národním ústavu duševního zdraví je specializovaná ambulance pro těhotné a kojící, kde mají informace o nejnovějších trendech v medikaci. Máme od nich odborné školení i metodiku. Takže není třeba vybírat mezi kojením a vyhledáním odborné pomoci.

Po porodu je poměrně běžné, že ženy mají rozhozené hormony. Chvílemi se radují a hned zase pláčou. Jak poznám, že se už jedná o poporodní depresi?
Asi 80 procent maminek si těsně po porodu projde nějakou formou poporodního blues. To je způsobeno velkou hormonální změnou. Zkuste si svůj premenstruační syndrom vynásobit stovkou, abyste si představila, jaký hormonální koktejl žena po porodu prožívá. To však po pár hodinách či dnech opadá. Poporodní deprese nastupuje později (za 1-2 týdny) a je důsledkem právě nevyspání a přepracovanosti. Poznáte to tak, že už nejsou světlé dny nebo chvilky, jde to jen a jen dolů. Čím dříve se deprese podchytí, tím rychleji se zotavíte.

Jaké příznaky má poporodní deprese?
Co žena, to vlastní osobité příznaky. Ztráta radosti, neschopnost navázat vztah s dítětem, neustálé výčitky svědomí, strach vyjít z domu, hořká rána. Poporodní deprese může vypadat opravdu všelijak. Psychický stav vám znemožňuje normálně fungovat a neužíváte si života.

Spousta žen se však za takové pocity stydí. Je to tak?
Téma křehké mateřské psychiky je bohužel stále málo diskutované mezi lidmi. Čerstvá maminka si potom s nepříjemnými pocity připadá sama a nesvěří se často ani svým nejbližším. Třeba velmi častá přítomnost neodbytných vtíravých myšlenek (např. Co kdybych miminku ublížila?) je pro maminku hodně děsivá a bojí se, že by jí ostatní odsoudili. Psychologové se přitom shodují, že samotná přítomnost těchto myšlenek neznamená, že se budou realizovat. Je ale důležité si o tom s někým popovídat, svěřit se. Ať už kamarádce nebo třeba konzultantce Úsměvu mámy.

Kolik žen se už obrátilo na vaši organizaci v Libereckém kraji?
Za první rok činnosti máme v naší facebookové skupince Zkrocená poporodní deprese Jablonec Liberec už 60 členek. Ozve se tak jedna dvě maminky měsíčně. Bohužel se o našich aktivitách v kraji zatím moc neví. Podařilo se nám ale navázat spolupráci s porodnicemi jak v Jablonci nad Nisou, tak v Liberci. Letáček s informacemi, kam se mohou ženy obrátit, budou dávat každé mamince s sebou z porodnice domů.

Také jste v říjnu realizovali Den pro mámu v Jablonci nad Nisou, že?
Uspořádaly jsme v sedmi regionech akce pro maminky, kam si mohly přijít a užít si den samy pro sebe. Kromě výtvarných aktivit a tvorby domácí kosmetiky jsme měly i přednášku psycholožky Lucie Šmahelové. Ta je sama maminkou čtyř dětí. Povídala o změnách v psychice, kterou mateřská role obnáší. Na akci dorazilo několik maminek, které si to samy prožily, a další, které pak budou moci svým kamarádkám o Úsměvu mámy povědět a odkázat je na nás.

Plánujete ještě nějaké aktivity v nejbližší době?
Epidemie koronaviru nám znemožnila zopakovat Den pro mámu i v Liberci. Liberecký termín jsme tedy zrušili a čekáme, až se situace zlepší, abychom i libereckým maminkám nabídly půlden jen a jen pro ně. V plánu je kromě koláčů, čaje a dětského koutku i cvičení jógy, výroba domácí kosmetiky a přednášky o psychice maminek.