„Donedávna bych o sobě ani neřekl, že jsem urbexer. Snažím se zchátralé objekty nejen navštěvovat, ale pokusit se je zachránit či najít někoho, kdo by jim vdechl druhý život,“ řekl Michal Svoboda, který na sociálních sítích vystupuje pod svým alter egem Gennaro Dante. „To vzniklo, když jsem nějaký čas pobýval v Itálii a naprosto se s ním ztotožňuji,“ dodal.

V Libereckém kraji už prozkoumal téměř deset opuštěných objektů. Premiéru si odbyl v Lesní vile nebo-li bývalém Wolkerově sanatoriu. Než vyrazí na místo, snaží se o cíli své cesty zjistit historii a další informace.

„Vydržel jsem zde dvacet minut. Něco mě tísnilo na plicích, dýchal na mě samotný příběh budovy. Vydal jsem se zpět nadýchat čerstvého vzduchu a rozhodl se už zpět nevrátit,“ přiblížil zážitek urbexer s tím, že má za sebou už čtyři desítky prozkoumaných opuštěných objektů.

Jak sám zdůraznil, při návštěvách se striktně řídí základními pravidly. Mezi ně patří i neodnášet si žádné věci. Nejdříve chodil se skupinou, postupem času si našel vlastní cestu a opuštěné objekty navštěvuje převážně sám. Nosí s sebou záložní zdroj energie a vždy napíše matce nebo bratrovi, kam se chystá jít. „Strach nemám. V minulosti jsem dělal externího terénního pracovníka, tak vím, jak se chovat, pokud narazím na člověka bez domova či drogově závislého. Je to hodně o komunikaci,“ podotkl.

Schránku času se snaží zachytit i prostřednictvím fotografií. Pod svým alter egem si založil profily na sociálních sítích, na Instagramu získal už přes deset tisíc sledujících. To ho zavazuje k tomu, aby nastavený koncept udržoval. „Spousta rodáků chodí kolem budov, kde dříve pracovali, a teď jsou zchátralé. Ale nemají čas či odhodlání se jít tam podívat, proto se jim snažím aspoň zprostředkovaně nabídnout možnost nahlédnout do nich,“ přiblížil svou motivaci Gennaro Dante s tím, že celý proces od vyhledání objektu přes jeho návštěvu až po zpracování fotek zabere průměrně celý den.

Jak sám podotkl, považuje se za duchovního člověka. V některých opuštěných budovách dokonce už přespal. Představuje to pro něj ventilaci, kdy se oprostí od reality a přemýšlí nad příběhem daného místa. A co by vzkázal lidem podobného smýšlení, které láká tento až adrenalinový zážitek? „Člověk si musí najít svoje prozření. Je to i o energii, kterou předává dál,“ uzavřel vyprávění Michal Svoboda.