Projekt s názvem Lepší život, který iniciuje liberecký úřad práce, je určen pro uchazeče a zájemce o zaměstnání z Libereckého kraje, a to zejména pro dlouhodobě nezaměstnané se zdravotním postižením či omezením, a to se všemi stupni vzdělání i bez vzdělání.

„Pro účastníky projektu je připraven ucelený program aktivit, které jim pomohou nalézt uplatnění se na trhu práce. Jedná se o motivační aktivity, skupinové i individuální poradenství, osobnostní, pracovní, bilanční diagnostiku, ergodiagnostiku a rekvalifikační kurzy,“ vysvětlila ředitelka Úřadu práce v Liberci Kateřina Sadílková.

Jak dále uvedla, někteří klienti se mohou uplatnit v rámci dotovaných zaměstnání. Účastníkům bude poskytnuta takzvaná přímá podpora, což je proplacení cestovného, stravného nebo i lékařského potvrzení o schopnosti výkonu práce. „Přidanou hodnotou je opětovné zařazení neúspěšného účastníka zpět do procesu poradenství, kde mu pomůžeme zjistit příčinu jeho neúspěchu,“ zdůraznila Kateřina Sadílková.

Individuální přístup

Projekt podle ní klade důraz zejména na individuální přístup. Je zde totiž více času na každého klienta, na rozdíl od klasických návštěv u zaměstnanců pracovního úřadu.

Projekt rovněž zdůrazňuje nezbytnou podmínku intenzivní komunikace a spolupráce se zaměstnavateli v celém Libereckém kraji. „V rámci poradenství budou účastníci nejen motivování k k samostatnému vyhledávání míst, ale také budou mít možnost výsledek jejich výběrových řízení na pracovní místa konzultovat s naším odborným poradcem,“ popsala Sadílková součinnost zaměstanců úřadu práce a zdravotně postižených občanů.

K projektu přivedla liberecký úřad práce především stále se zhoršující situace handicapovaných na trhu práce. Meziročně totiž podíl nezaměstnaných osob se zdravotním postižením mezi všemi evidovanými uchazeči o zaměstnání vzrostl o jedno procento. Zatímco loni byl na hodnotě 17 procent, letos je to již 18 procent.

Nejhorší situace v kraji je v okrese Česká Lípa, kde tento podíl tvoří více jak třiadvacet procent. Navíc oproti ostatním uchazečům o zaměstnání je u handicapovaných lidí výrazně delší i doba, po kterou jsou na úřadech práce evidováni. „Průměrná doba evidence uchazečů se zdravotním postižením je přibližně 3 roky, uchazečů bez postižení 480 dní,“ přiblížila Kateřina Sadílková.

Liberecký úřad práce má již s obdobnými projekty velmi dobré zkušenosti. Od počátku roku 2006 se podařilo zrealizovat dvě etapy programu Příprava na práci v Libereckém kraji, jehož závěrečná druhá etapa právě v těchto dnech končí.

Zájem předčil očekávání

Projekt zahrnoval aktivity, které měly jeho účastníkům napomoci opět získat pracovní uplatnění. Jednalo se zejména o individuální poradenství, pracovní diagnostiku, motivační a rekvalifikační kurzy.

Cílem projektu bylo rovněž motivovat zaměstnavatele formou mzdového příspěvku, a to ve výši šedesát tisíc, a vytvářet nová pracovní místa. Dle plánu mělo do projektu vstoupit minimálně 220 účastníků, ale zájem byl vyšší a nakonec se projektu zúčastnilo celkem 271 osob. Rekvalifikační kurzy dokončilo úspěšně 65 osob oproti plánovanému počtu 50 osob,“ popsala zájem nezaměstnaných Kateřina Sadílková.

Spolupracovaly všechny okresy

Svým obsahem se projekt zařadil mezi takzvané národní projekty a byl určen pro osoby se zdravotním postižením nebo se zdravotním omezením z celého Libereckého kraje. Z tohoto důvodu byla nutná spolupráce všech úřadů práce v Libereckém kraji, tj. Úřadu práce v České Lípě, v Jablonci nad Nisou, v Liberci a v Semilech.

„Samotná realizace aktivit projektu byla zajištěna externími dodavateli. Úřady práce oslovily uchazeče o zaměstnání ze své evidence s doporučením zapojit se do projektu. Vstup do projektu byl zcela dobrovolný,“ vysvětlila Kateřina Sadílková.

Nejobtížnějším úkolem podle ní bylo vytvoření nových pracovních míst. Celkem bylo umístěno 12 osob na nově vytvořených pracovních místech s příspěvkem na mzdu u 8 zaměstnavatelů. Dalších 35 účastníků projektu si samo našlo práci právě díky absolvovaným aktivitám.

„Tato cílová skupina si jistě zasluhuje velkou pozornost, protože díky jejich handicapu můžeme mnohdy pozorovat jistou dávku rezignace či skepse při jejich marných pokusech o znuvuzařazení se do pracovního procesu,“ uvedla Kateřina Sadílková. Podle jejích slov existují mnohá povolání, která jsou pro zdravotně postižené ideální.

Například v oblasti informačních technologií. Počítači je pro osoby se zdravotním postižením velice často jak prostředkem komunikace, tak i velmi rozšířeným pracovním uplatněním. Z tohoto důvodu zaměřuje úřad práce rekvalifikační kurzy ve velké míře právě na Základy práce s PC.

„Přestože je to opravdu velmi náročná a citlivá práce pro všechny zúčastněné, je naším cílem, aby trend uplatnění se na trhu práce u těchto byl alespoň stejný jako u všech uchazečů celkem. Vždyť zdravotně postiženým se může kdykoliv stát každý z nás,“ dodala Sadílková.