„V současné době monitorujeme a prověřujeme situaci ve školách, stejně tak i volná místa. Víme, že statisticky volné kapacity jsou, ale ukáže to až praxe. Více se tomu budeme věnovat po Velikonocích,“ uvedl náměstek hejtmana pro školství Dan Ramzer. Jasněji totiž bude po dubnových zápisech do škol, které jsou určené pro české děti. Potom se ukáže, jak na tom v které obci s volnými místy jsou. Pro děti z Ukrajiny jsou zápisy naplánované zhruba od poloviny června do poloviny července.

Nicméně už nyní si s místy ve školách lámou hlavu nejenom jejich ředitelé, ale i starostové. „Problém podle mého nastane všude, protože naše školství šlo v poslední době cestou, aby bylo míst navíc co nejméně. Například u nás v Turnově nám dlouhodobě chybí jedna plnohodnotná základní škola. Problém ani tak není u těch nejmenších dětí, ale spíš u šestých tříd a výše. Vzniká to ze tří důvodů. Rodiče se snaží dostat děti do škol ve větších městech,“ popsal starosta Turnova Tomáš Hocke.

„Mámy chodí dříve z mateřské dovolené do práce a ve vesnicích vznikají nová sídla a části, ale chybí tam infrastruktura včetně škol,“ dodal s tím, že ve městě chybí vedle té základní i mateřská škola. Ani Turnovští ještě nemají jasno v tom, kolik ukrajinských dětí může chtít nastoupit do škol. Přesné statistiky chybí, a tak i tady musí počkat na zápisy.

Přesnou evidence nemají ani jinde, tedy ani v krajské metropoli. „Nyní víme pouze o dětech, které nahlásili samotní rodiče, jasno ale bude až po zápisu. Určitě něco budeme schopni pokrýt. V Liberci je pro české děti zápis 21. dubna a pak se uvidí, kolik zůstane volných míst. Vyhláškově můžeme utvořit třídy po třiceti dětech,“ vysvětlil náměstek libereckého primátora pro školství Ivan Langr. Zásadně je ovšem proti vytváření tříd pouze ukrajinských dětí. „Nebylo by to dobré, protože by se okamžitě staly vyloučenou skupinou,“ zdůraznil Langr.

Ukrajinský fotograf zachytil, jak Liberec podporuje jeho zemi a pomáhá krajanům.
FOTO: Očima uprchlíka. Liberec stojí při Ukrajině, zachytil podporu fotograf

Nejkritičtější je situace pravděpodobně v malých obcích, což potvrzuje například starostka Sychrova Jaroslava Kvapilová. „Obec má pro prvňáky připravených sedm míst a víme, že je všechna obsadíme nejspíš místními dětmi. Víc míst těžko vytvoříme, nemáme kde. Školu a třídy zvětšovat nelze a jiné vhodné prostory jsme také zatím nevymysleli,“ vysvětlila Kvapilová. Pokud by se podařilo někde přece jen místa vytvořit, stojí obec před další překážkou. Kdo to zaplatí? „Museli bychom nakoupit lavice, školní pomůcky, platit obědy, navíc shánět ukrajinskou učitelku nebo alespoň takovou, která se ukrajinsky domluví. Z čeho se bude platit? Ředitelé dostávají peníze dopředu podle počtu úvazků, a co jsem mluvila s naší ředitelkou, dokázala by momentálně platit člověka navíc maximálně tři měsíce,“ popsala starostka Kvapilová další komplikace, které před obcemi stojí.

Některé varianty vzdělávání dětských uprchlíků tak, aby se do škol vtěsnali, se přece jen nabízí. „Například se může učit na více směn, dopoledne jedny děti, odpoledne jiné. Ministerstvo školství také radí navýšit kapacity ve třídách, třeba až na 32 dětí, ale nemůžeme ohýbat pravidla a navíc je to naprosto šílené řešení. A pak je také nutné, aby bylo ve třídách více ukrajinských asistentů, ale ti nejsou,“ vyjmenoval některé možnosti řešení starosta Turnova Hocke. „Nejlepší by bylo, aby se děti nejdříve naučily jazyk v adaptačních centrech a do školy se můžou zapojit třeba za rok. To už bude snad jasné, které se budou vracet na Ukrajinu a které zůstanou. Nyní je úplně k ničemu, aby chodily třeba na vlastivědu nebo přírodopis, když vůbec nerozumí. Hlavní je, aby se učily český jazyk,“ dodal.

Hrad a zámek Frýdlant.
Rozdělené okruhy či pojízdná kavárna. Frýdlantský zámek zahájil sezonu

Ve vzduchu visí i zmíněná otázka financování. „Nikdo nechce říci, jak to bude a všichni čekají. Není ale na co. Vždyť všichni víme, jak dlouho trvá všechny tyto věci zprocesovat,“ komentoval Hocke. Na financování se ptá i sychrovská starostka Kvapilová. „Z čeho se to bude platit? Třeba jen jedna školní lavice s židlemi stojí asi 6 tisíc korun. Pro náš malý rozpočet by byl velký objem zařídit nová místa ve škole,“ uvedla.

Města, obce i kraj čekají na to, jak se k situaci postaví stát. „Žádný zvláštní fond pro tyto účely Liberecký kraj zatím nevytvořil, ale bránit se tomu v případně nutnosti nebudu. Myslím ale, že tyto náklady má platit stát, který by měl peníze poskytnout,“ řekl náměstek hejtmana Ramzer. Obdobně to vidí i liberecký náměstek Langr. „Financovat by měl všechny náklady stát, ať na školy, tak zejména na pedagogy. Je ale otázka, jestli bude koho platit. Učitelé nejsou,“ uzavřel.