Nedostatek lůžek, přetížený zdravotnický personál a zvyšující se počet pacientů ve vážném stavu. Tak vypadá každodenní realita doby covidové v nemocnicích v Libereckém kraji. Nabídnout pomocnou ruku neváhala celá řada dobrovolníků a mezi nimi i studenti liberecké univerzity.

Od minulého týdne platí státem nařízená pracovní povinnost, která se vztahuje kromě mediků a studentů psychologie i na studenty nelékařských profesí. Fakulta zdravotnických studií vypracovala seznam, který mají k dispozici koordinátoři na krajském úřadě. Objevilo se na něm tři sta jmen. Řada z nich ale dobrovolně v první linii bojuje s epidemií koronaviru bez ohledu na příkazy a rozhodla se uplatnit teoretické znalosti v praxi.

„Přibližně dvě třetiny studujících posledního ročníku programu zdravotnické záchranářství dlouhodobě v nemocnicích pracují, aniž by se na ně vládní nařízení vztahovala,“ zmínil děkan Fakulty zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci Karel Cvachovec.

Studenti druhých ročníků studijních programů zdravotnické záchranářství a všeobecné ošetřovatelství působí na nemocničních odděleních zase v rámci praxe. Seznamují se s děním na covidových jednotkách, ARO, interní a chirugické JIPce, kardiocentru nebo urgentních příjmech.

„Lidé z nemocnic se na nás obrací s přáním, že by si studenty, které u nich máme na praxi nebo jako dobrovolníky, ponechali. Vlastně si je u nás rezervují. A musím říct, že mnozí ze studujících jsou skutečně obdivuhodní,“ zdůraznila proděkanka Zuzana Paukertová.

S obdobnou pozitivní zkušeností se setkali i v Krajské nemocnici v Liberci, kde se studenty zdravotnických škol spolupracují dlouhodobě. „ V této pandemické době se spolupráce ještě prohloubila a spousta studentů nečekala na nařízení povinné praxe a už v podzimních měsících nastoupila na výpomoc našim zaměstnancům. Jsou skvělí a těšíme se, až se z nich stanou po ukončení studia naše kolegyně a kolegové,“ nešetřila chválou ředitelka ošetřovatelské péče v liberecké nemocnici Marie Fryaufová.

Po skončení povinné praxe zůstali jako dobrovolníci v liberecké nemocnici například 22letá Kristýna Kubicová, která působí na dispečinku či Jan Vanc vypomáhající už přes půl roku na chirurgicko – traumatologickém urgentním přijmu. Jsou ve třetím ročníku a navzdory aktuální situaci chtějí i po dostudování zůstat ve zdravotnictví. Oba vidí realitu v nemocnici na vlastní oči. „Kvůli ochranným pomůckám a všem bezpečnostním postupům a opatřením se práce celému nemocničnímu personálu komplikuje a celou situaci je těžké slovy popsat,“ shrnul své zážitky Vanc. „Zdravotníci nepromlouvají k veřejnosti pro nic za nic. Situace je opravdu vážná, denně umírají stovky lidí,“ doplnila Kubicová.

Ti, kterých se nové nařízení dotýká, přechází rozhodnutím děkana na samostudium. To je náročné jak pro ně, tak i pedagogy. „Vyučuje u nás kolem stovky odborníků z praxe. Jsou to z velké části lékaři nebo jiní pracovníci ve zdravotnictví a spolu s ostatními kolegy jsou nuceni metody a čas výuky operativně přizpůsobovat nastaveným podmínkám a svým pracovním možnostem tak, aby studenti měli možnost získat potřebné praktické a teoretické dovednosti,“ vysvětlil Cvachovec.

Studenti fakulty zdravotnických studií se zapojili do dobrovolnické činnosti už loni na jaře. Dezinfikovali sanitky, pracovali na krajské hygienické stanici jako trasovači a pomáhali na nemocničních odděleních.