„Tvorba námrazy je nevyzpytatelná, utvoří se, aniž byste ji očekávali. Když se podaří odhad včas, tak se zvýší přítlak na pantografu ze 7 na 11 kilo, ale někdy ani to nepomáhá. Navíc, čím modernější tramvaje, tím je to těžší, protože jsou náchylnější k elektrickému výboji," říká technický ředitel DPMLJ Ludvík Lavička. Někdy tak nezbývá než vyslat speciální plošinu s pracovníky, kteří drbou led pilníkem. V Praze bojují s námrazou pomocí chemikálií, což se DPMLJ nechce, protože postřik není tolik účinný a navíc má negativní dopad na životní prostředí. Ruční čištění se zase může provádět jen při vypnutém trolejovém napětí.

V Liberci tak využili spolupráce s Technickou univerzitou, která teď vyvíjí něco na způsob robotické ruky, která by námrazu z trolejí dostávala. „Princip bude volen tak, aby byly využity technické možnosti servisní tramvaje, na které bude zařízení namontováno. Zaměříme se na využití mechanických, vícesměrových vibrací," uvedl prof. Aleš Richter z Ústavu mechatroniky s tím, že víc podrobností zatím neprozradí, protože univerzita si bude chtít zařízení patentovat. Nejkritičtější úseky tratí pak budou vybaveny meteorologickou stanicí, která bude sledovat tvorbu ledu.

Do výzkumu je zapojen i dopravní podnik z Ústí nad Labem, který ho využije pro trolejbusy. „Trolejbusy jsou ještě náchylnější na námrazu než tramvaje. Nové vozy trolejbusů mají diagnostiku napětí v trolejích, a když je při námraze pokles, tak se nerozjedou. Staré trolejbusy to ještě mohly propálit, ale nové už ne," dodal Lavička.