Nejčastěji se totiž bezpečnostní reflexní prvky na oděvy lepí nebo našívají, což vede k omezení výsledného komfortu textilie. Také jsou omezeny možnosti vzorování a jejich životnost. Na Textilní fakultě TUL rozšířili možnosti 3D tkanin a vetkávají reflexní a luminiscenční nitě přímo do textilie. „Běžně se nejprve připraví podkladová textilie a na tu se nalepí, navaří nebo se k ní přišijí bezpečnostní prvky. My je umíme vetkat přímo do základní vrstvy,“ vysvětlila vedoucí katedry technologií a struktur Brigita Kolčavová Sirková.

Takto vytvořené reflexní prvky se neseperou, neloupají a neodpadnou. Mají tedy vyšší životnost. „Navíc luminiscenční nitě nebo retroreflexní nitě s mikroperlemi na povrchu umíme vetkat přesně tam, kam potřebujeme. Můžeme z nich vytvořit libovolný vzor, omezeni jsme jen vlastní fantazií,“ zdůraznila Kolčavová Sirková.

Díky tomu se otevřely nové možnosti zpracování designu. Sportovní oděvy pro děti mohou získat moderní či veselé vzory. Novinku využijí i designéři při návrhu tašek, kabelek nebo jiných doplňků, kde by klasické našité či lepené reflexní prvky působily rušivě nebo nevzhledně.

Neprůstřelné vesty

Samotné 3D tkaniny vytváří lidstvo stovky let, svědčí o tom i nejstarší dochované textilní nálezy. V minulosti ale 3D výrobu tkaných struktur limitovala strojní zařízení používaná pro tkaní i možnosti vstupního materiálu. Tomu už je konec díky současným technologiím, jako jsou například tkací stroje s elektronickými žakárskými prošlupními mechanismy.

„Odborníci tak mohou pracovat na dalších projektech, ať už se jedná o 3D tkané výztuže pro neprůstřelné vesty, kde kombinují 3D tkané struktury se speciálními vysoce pevnostními para-aramidovými vlákny nebo-li kevlarem,“ informoval mluvčí TUL Radek Pirkl.

Vedle textilu se 3D tkané struktury využívají i v medicíně, jedná se například o cévy o průměru 1 až 2 milimetrů. „V neposlední řadě byla tato technologie využita ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky a Pražským hradem při tkaní repliky královského roucha nalezeného v kryptě královské hrobky v katedrále sv. Víta,“ dodal Pirkl.

Nejedná se o první podobný úspěch. V minulosti univerzita představila 3D tkaninu s názvem Prowell, jež výborně saje vodu a zároveň udržuje lidské tělo v teple. Materiál našel uplatnění při výrobě županů. Katedra technologií a struktur oslaví příští rok už 65. rok své existence.