„Sklokeramická porézní pěna má na rozdíl od podobného materiálu, kterým je pěnosklo, otevřené póry. Je tedy nasákavá, zároveň má výborné akustické tlumicí účinky, přitom je průsvitná a velmi snadno se tvaruje i opracovává běžnými nástroji,“ vyjmenoval výhody bílé skleněné plastelíny vedoucí katedry Vlastimil Hotař.

Díky tomu ji lze využít například na výrobu nosičů nanočástic ve filtračních zařízeních, své uplatnění najde i v oblasti designu interiérů. „Umím si představit designovou a zároveň funkční předstěnu z tohoto materiálu. Vytvarovat ji můžeme do téměř libovolné podoby, utlumí hluk z rušného okolí, jsou do ní zakomponovaná svítidla, která ji částečně prosvěcují, a navíc bychom ji mohli osázet rostlinami, které by čerpaly vodu s živinami přímo z té stěny,“ doplnil Hotař.

Sklokeramická pěna se vyrábí z klasických surovin stejně jako sklo a není finančně náročnější. Samotná směs se mísí a tvaruje při nízkých teplotách, poté se spéká za teploty okolo 1 200 až 1 400 stupňů Celsia. Během tohoto procesu vznikají plyny, které zachovávají pórovitost výsledné směsi. Oproti sklu je materiál přibližně o polovinu lehčí, ale tepelně stejně odolný. Je tedy použitelný beze změn struktury nebo vlastností minimálně do 800 stupňů Celsia a odolá i nejrůznějším chemickým vlivům, například kyselinám. „Četné volné póry ve sklokeramické pěně je možné zaplnit kromě roztoků vody také parfémem. Otvírá se tím zcela nová oblast voňavé bižuterie. Intenzivní vůně se z ní šíří ještě dlouhé týdny po napuštění,“ nastínila další možnosti využití novinky členka vývojového týmu Katedry sklářských strojů a robotiky Marie Stará.

Během výrobního procesu získá materiál vlastnosti, které umožňují tvarování rukou, automatické tvarování nebo nanášení pomocí technologií 3D tisku. Slibné výsledky přinesly i pokusy obarvení pěny a kombinování nového porézního materiálu s recyklovaným sklem.

Hledají partnery pro další využití

Vynálezci mají za sebou představení novinky na mezinárodním sklářském veletrhu Glasstec, který proběhl v německém Düsseldorfu v druhé polovině září. Premiéra jejich vynálezu vzbudila pozornost veřejnosti. „Chceme se zaměřit minimálně na evropský trh. Sklářská výroba je úzký profil produkce a je nutné se orientovat globálně. Věřím, že náš produkt bude respektovanou inovací ve sklářském oboru a její aplikace budou známé po celém světě,“ zdůraznil Hotař s tím, že mají za sebou už několik jednání a snaží se najít strategické partnery pro konkrétní aplikace. „Zvolili jsme i ambiciózní motto, které zní Dáváme sklu další smysl,“ podotkl.

Podle mluvčího liberecké univerzity sklokeramická pěna představuje typický příklad mezioborové spolupráce. Na jejím vývoji se podílely také Oddělení nanochemie Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL a Katedra chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. „Designové návrhy a přípravu vzorků na veletrh připravili lidé z Katedry designu Fakulty textilní TUL,“ přiblížil Radek Pirkl.

Nejedná se však o první vynález Katedry sklářských strojů a robotiky, který vzbudil zájem veřejnosti. Před devíti lety představili vědci druhou generaci speciálního servisního robota Robotul, který byl určený na mytí skleněného opláštění výškových budov. Bezdrátově ovládaný robot vážil 48 kilogramů a na vertikální stěně se pohyboval pomocí čtyř nohou stejným způsobem jako v živočišné říši krokodýl. Na skle nebo jiném hladkém povrchu ho drželo 28 přísavek a za hodinu byl schopen vyčistit 60 až 80 metrů čtverečních.