„U něj ji našla tehdejší veřejná bezpečnost a šťastnou shodou okolností se  poté dostala do sbírek Severočeského muzea. Zde zůstalo dílo neidentifikováno do roku 2016,“ popsal spletitou cestu vzácného unikátu ředitel muzea Jiří Křížek.

PŮVOD VE VATIKÁNU

Restaurátorka Kracík Štorkánová nakonec datovala vznik mozaiky do 19. století. Vznikla ve Vatikánu a podobných děl je v republice naprosté minimum. „Díky Nadaci Preciosa, která financovala restaurování, můžeme mozaiku konečně ukázat lidem v celé své kráse“, řekl Křížek.Hejnická madona má předobraz v kultovní dřevořezbě ze 14. století, která je součástí relikviáře hejnické baziliky. Madona je nazývána Mater Formosa, „sličná matka“. „Obličejová část byla fatálně zničena a konečně se podařilo madoně na mozaice vrátit po čtyřiceti letech její úsměv,“ řekl Křížek. 

Návštěvníci už teď mohou spatřit dokonalé provedení mozaiky jako exponát měsíce ve speciální vitríně v hlavním sále muzea. Dílo si zřejmě nechal zhotovit velmi bohatý liberecký měšťan. Madona s Ježíškem na mozaice je vlastně pokračováním kultu původní gotické madony. „Stálo by za to věnovat se příběhu madony a jejího uctívání více, mozaika je také příkladem mimořádného uměleckořemeslného importu z Itálie,“ dodal Křížek. 

CHYBĚJÍCÍ STŘÍPKY MOZAIKY

Před historiky je úkol zjistit, jakým způsobem se dostala mozaika s madonou do Liberce. Luxusní dílo prestižní provenience je obestřeno záhadou objednavatele. Díky pečlivému restaurování Magdaleny Kracík Štorkánové známe dokonale technický stav díla. Zkušená restaurátorka se podělila o své poznatky: „Jedná se o techniku mikromozaiky vzniklé ve Vatikánu. Mozaiku tvoří speciální probarvená sklíčka se čtyřiadvacetikarátovým zlatem zataveným mezi dvěma vrstvami skla,“ řekla.

Vatikán spolu s Benátkami byl jediným místem na světě, kde se podobná díla vytvářela.  Italská mozaika s hejnickou madonou je k vidění až do zavření Severočeského muzea před dlouho očekávanou rekonstrukcí. Její příběh bude pokračovat snad méně dramaticky a zlatistá mozaika bude zářit dál.