Sedmnáctiletý Andrej žije bez své rodiny v městě pod Ještědem čtyři měsíce a do kontaktu s češtinou přišel až poté, co uprchl před válečným konfliktem na Ukrajině. Nyní díky intenzivnímu kurzu češtiny rozumí otázkám a dokáže na ně odpovědět. Studentský život by rád zasvětil informačním technologiím na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL.

„Mám velkou motivaci a čeština mi myslím jde. S ukrajinštinou je docela podobná, asi mám i talent na jazyky a docela hodně mluvím. Bydlím s Čechem, to mi taky pomáhá. I když je velký rozdíl v abecedách obou jazyků, pomáhá mi, že jsem se ve škole učil angličtinu,“ svěřil se student původem z Dnipra.

Obdobně na tom je i osmnáctiletá Tatiana ze zakarpatského Volovce, která česky nemluvila vůbec. Ta se intenzivně učí i sama doma a našla si české kamarády. V Liberci by ráda studovala na Ekonomické fakultě TUL. „Myslím, že mi čeština jde a jsem ráda, že se můžu domluvit. Problém je jen v psaní, ty háčky a čárky, ještě mi to moc nejde. A vůbec ještě nedokážu vyslovit vaše ř,“ podotkla Tatiana.

Oba si český jazyk osvojily díky kurzům, které běží na liberecké univerzitě. První kurz začal ještě před výzvou ministerstva školství už v půli dubna, krátce po propuknutí války na Ukrajině a masivní uprchlické vlně. Patnáctičlenná skupina studentů na konci června absolvovala zkoušku na úrovni A2. A pokračuje dál. Až do startu akademického roku budou usilovat o ovládnutí češtiny na stupni B1.

Podle ředitelky Centra dalšího vzdělávání (CDV) na TUL, které kurzy zajistilo, bylo obtížné shánění lektorů. Výuku totiž začali v době, kdy už měli učitelé plné úvazky a často vyučovali ukrajinské běžence na jiných místech. „Většina lektorů také nechtěla takto intenzivně vyučovat během prázdnin. Náročné je i to, že mladí lidé z Ukrajiny musejí během několika měsíců zvládnout to, co jiní uchazeči o studium na TUL z ciziny během přípravných kurzů češtiny, které trvají rok,“ podotkla Jitka Pacltová.

Přestože jsou kurzy intenzivní, během omezeného času se nepodaří dostat ukrajinské studenty na jazykovou úroveň B1/B2, kterou předepisují směrnice na jednotlivých fakultách pro přijetí do českých studijních programů. Kde to umožnil charakter výuky, došlo na základě rozhodnutí děkanů k ponížení požadavků na vstupní jazykovou úroveň u ukrajinských uprchlíků. „Většina fakult vyšla vstříc a ukrajinským studentům umožní s úrovní A2 nastoupit za speciálních podmínek do studia s tím, že do konce zimního semestru se musí prokázat úrovní B1 a do konce příštího akademického roku úrovní B2,“ informovala prorektorka Kateřina Maršíková, jež se o změnu zasadila spolu s prorektorem Miroslavem Žižkou.

Intenzivní výuka češtiny tak studenty čeká i po zářijové zkoušce. Kurzy v průběhu nového akademického roku opět zajistí CDV ve spolupráci s fakultami. Studenti budou mít možnost volit podle mimořádného studijního plánu předměty, které nejsou tak jazykově obtížné a zároveň mají povinnost pokračovat v intenzivním studiu češtiny. „Cílem je umožnit zvládnutí úvodu studia i těmto studentům a zároveň co nejrychleji zlepšovat jejich jazykové znalosti češtiny,“ zdůraznila Maršíková.

Podle mluvčího TUL Radka Pirkla se uprchlíci z Ukrajiny hlásí zatím v největším počtu na ekonomickou fakultu, kde mají největší zájem o studijní programy Mezinárodní ekonomické vztahy a Podniková ekonomika. Menší skupinky se pak rovnoměrně hlásí na další fakulty. „V posledních letech je přibližně 10 % studentů na TUL zahraničních, to je okolo 500 až 600 studentů ročně. Poslední dva roky jsou údaje vlivem pandemie značně zkreslené, ale například v roce 2019 u nás studovaly desítky studentů z Turecka, Francie, Portugalska a Španělska. Právě z těchto zemí k nám jezdí studenti nejčastěji,“ dodal Pirkl s tím, že z hlediska cizích národností dlouhodobé prvenství drží právě Turkyně a Turci.