Honosná budova v Pražské ulici bývala kdysi bankou. Dnes v ní kromě běžných nájemníků sídlí Severočeská vodárenská společnost. Před válkou tam ale kraloval ředitel banky Josef Treulich, jinak i předseda tehdejší židovské obce v Liberci. Od včerejška jeho rodinu připomínají před domem tři zlaté kostky vsazené do dlažby. „Říkáme jim Kameny zmizelých, upomínají na Židy, které nacisté zavraždili,“ říká současný předseda liberecké židovské obce Michal Hron. Jako prosperující město měl kdysi Liberec silné židovské zastoupení. Před válkou jich tu žilo přes 1400. Koncentrační tábory přežilo jen 37 z nich.

OBAVA Z VÝTRŽNÍKŮ

Na 19 jmen už upozorňují kameny zmizelých od loňska, včera jich přibylo dalších šest. Kromě Pražské, ještě ve Zborovské a Kozinově ulici. „Ve Zborovské se proti kamenům vzbouřili současní obyvatelé domu, který patřil židovské rodině Ledererových. Prý se bojí útoků neonacistů a podobně. Dost mě to překvapilo. Jejich stížnost jsme ale zamítli. Kameny zmizelých už tu máme a k žádným incidentům nedochází,“ uvedl primátor Tibor Batthyány s tím, že zmařené životy mají větší cenu než obavy z výtržností. Opačný postoj pak zaujali lidé z Kozinovy ulice, kde je nově kámen na památku Františky Sáry Pokorné. „Kámen zaplatil vlastník domu, i když k ní nebyl v žádném příbuzenském vztahu,“ řekl Hron.

Kameny včera pokládal v Liberci přímo autor této myšlenky, německý umělec Günter Demnig. Ač sám není Žid, jejich hromadné vyvražďování za války ho tvrdě zasáhlo. „První kámen jsem položil v Berlíně v roce 1986. To ale byla taková víceméně ilegální akce. Vidíte, a dnes jich je 63 000 ve 21 zemích Evropy,“ usmíval se Demnig. Kameny zmizelých budou v Liberci přibývat i v dalších letech.