Téma, které bychom si měli připomenout zejména v těchto dnech, kdy do dvou institucí vyšleme zástupce, kteří za nás a o nás budou rozhodovat. Na dané téma odpověděl v krátkém rozhovoru.

Jakou odpovědnost přebíráme, pokud se voleb zúčastníme?

Člověk, který jde volit, by si měl dobře rozmyslet, koho bude volit. Měl by vědět, že žádný kandidát není úplně dokonalý jako ostatně nikdo z nás ale že demokracie předpokládá, že každý je schopen rozlišit mezi lepším a horším. To úplně stačí.

Jakou odpovědnost na sebe bereme, pokud se této možnosti, šance či občanské povinnosti vzdáme a k volbám nejdeme? Jaký postoj tím vyjadřujeme?

Člověk, který k volbám nejde nebo volí jen „podle obličeje", se tím přinejmenším vzdává práva kritizovat politiku a zejména vládu. Tím, že nevolil, říká ostatním „Rozhodněte to za mě" a neměl by si tedy stěžovat, že to ti ostatní udělali.

Trochu podobný je po mém soudu případ tak zvané „negativní volby" volba strany, která určitě nevstoupí do vlády. Hlavním smyslem volby totiž není vyjádření nějakého postoje, a nakonec ani samotné složení parlamentu, nýbrž vytvoření pokud možno dobré vlády. Volit strany, které se na tom nemohou nebo nechtějí podílet, včetně tzv. „nesystémových", tak nemůže splnit vlastní účel voleb.

Prof. JAN SOKOL

(1936 v Praze). Je přední český filozof, publicista a vysokoškolský učitel. Bývalý ministr školství v úřednické vládě Josefa Tošovského. Protikandidát Václava Klause v prezidentských volbách v roce 2003.

Zakladatel Fakulty humanitních studií UK a její první děkan.

Autor řady knih a publikací. Několikrát přednášel v Liberci, naposledy v Krajské vědecké knihovně v Liberci.

Ve středu 5. října obdržel cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 za jeho přínos ke svobodě slova a rozvoji vzdělanosti. Současně vyzdvihla i jeho statečnost v době komunismu. Obsáhlý rozhovor s profesorem Janem Sokolem si můžete přečíst v zítřejším vydání Deníku.