Čtrnáct finalistů, kteří poslali svůj osvědčený recept do soutěže Deníku „Česko na talíři", se během víkendu utkalo ve Praze. V profesionálním kuchyňském studiu Miele a pod dohledem profesionálního kuchaře. Eva Zelená, sympatická babička sedmi vnoučat, hájila barvy Liberce s kuřetem v peřině. Popis téhle dobroty uchvátil porotu, která vybírala ze stovky došlých receptů, teď musela obhájit i chuť a vzhled pokrmu.

Paní Eva vybrala domácí klasiku, jednoduchou úpravu a jak jsme závěrem zhodnotili i vynikající chuti. Ale nepředbíhejme. Zatím se teprve krájí mrkev na silná kolečka, která se upeče s kuřecími stehny, aby je posléze přikryla sněhová peřina.

„Mrkev musíte hodně opepřit, tak se potlačí sladká chuť mrkve a šťáva dostane správný šmak. A nemusíte tak solit," nechává nahlédnout pod pokličku.

„Mám ráda kuře na všechny způsoby, ale tenhle recept patří v rodině k těm nejoblíbenějším," prozrazuje a šeptá, že se jí trochu klepou kolena.

„Radši jsem u vody, tam je klid, tuhle pozornost nemám ráda," rozpovídá se nadšená rybářka. Se svým manželem Jindřichem nejraději jezdí na Vltavu nebo soutok Labe s Cidlinou. Ryby ale připravuje manžel," směje se. „Úplně jednoduše ji opraží na oleji obalenou v mouce," vypráví, aby překonala počáteční ostych. Pozornost jí moc nesvědčí. „Myslela jsem si, že je to jen soutěž receptů, ráda si je na internetu pročítám, tak jsem narazila na Česko na talíři a také ho poslala, jenže jsem nedočetla do konce a nevěděla, že bych tam mohla vařit osobně. Když mi pak volali, že jsem ve finále, byla jsem trochu v šoku, ale manžel mi řekl: „Přihlásila ses, tak už tam jet maminko musíš."

Lehká tréma z přísného pohledu šéfkuchaře Petra Šalplachty z týmu „Kluci v akci" je patrná i vedle, kde tým z Havířova připravuje zapékanou čočku, naproti se porcuje telecí na roládu s kopřivami.

„Hodnotím nejen výslednou chuť a vzhled jídla, důležitý je přístup, jak člověk vybírá suroviny, mazlí se s nimi, pečlivě vybírá nejlepší kousek nebo jen popadne mrkev nebo maso a hodí ho na pánev. „To všechno se pak odrazí ve výsledku. Ale to je asi stejné u každé práce," vysvětluje mi profík.

Trochu mě udiví, když ho za chvíli potkám venku s cigaretou. „Kuchař a kouří? Neškodí to chuti?"

Utkali se v kuchařské soutěži. Ozdobou byla Miss Cake

„Nahradí ji zkušenost," odpovídá na mou otázku. Ale mladý, začínající kuchař by kouřit určitě neměl, protože se teprve učí znát chutě," podtrhuje šéfkuchař Petr Šmatlacha, který vaří celebritám.

Jedna je ostatně mezi námi. Cukrářka Markéta Krajčovičová Miss Cake z Jablonce nad Nisou. „Prý tady máte nějakou hvězdu, co peče dorty na Primě," rozrazí hlouček kolem sporáku mladík z recepce, když nám nese trochu kofeinu na povzbuzení. „Jo? A kde? Já tady žádnou nevidím," odpovídá s vážnou tváří Markéta. Hvězdnými manýry rozhodně netrpí.

Přestože už několik měsíců natáčí svůj televizní pořad a pro její dorty neskutečných tvarů, ale hlavně chutí, jezdí zákazníci nejen z Prahy, Brna i sousedního Německa, je normální. Na hvězdu si rozhodně nehraje, třebaže jí v naších očích je.

Do Prahy s ostatními účastníky nepřijela soutěžit, ale přestože svůj čas měří na vážkách, ochotně ukazuje přítomným svůj um a jemné cukrářské finesy. Kouzla z marcipánu.

Vyzkoušet si je chceme do jedné. Nakonec si svůj velikonočně nazdobený mufin odnáším i já, proslulá svou nešikovností. Markéta je totiž nejen výborný člověk, ale navíc neskutečně trpělivá učitelka. Domlouváme si reportáž z jejího cukrářského království.

Eva pro svého muže Jindřicha ozdobila bochánek třeného těsta symbolicky zeleným kaprem. Musím přiznat, že na rozdíl od mých motýlů má její ryba i požadovaný „výraz". Vracíme se ke k troubě, kde se zatím upekla kuřata provoněná mrkví a kořením a přikryjeme je „peřinou".

Jdeme do finále

Šéfkuchař, který jen tak mimochodem zatím stvořil neskutečnou krmi z kuřecího masa a pomerančů podle jednoho ze čtenářských receptů, je nám ochotně k ruce.

Šlehá sníh. A pěkně poctivě ruční metlou.. „Je to znát, co?" chválím s pocitem znalce. „Není, ale nemají tu elektrický šlehač," směje se. „Je to úplně stejné, metly tam prostě jen vhání vzduch, horší je, když někdo sníh v nádivce dohání práškem do pečiva. To je strašný!"

Paní Eva do sněhu jemně všlehá jarní cibulku, sušené houby, které povařila, rohlík a na kousky nakrájený trvanlivý salám. Zdá se mi toho nějak zbytečně moc, ale když o pár minut později, když se nádivka na kuřeti zapeče, s kuchařem ochutnáváme, vidím, že jsem zkušenou kuchařku hrubě podcenila. Prostě to tam je.

„Jemné snoubení chutí splyne v dokonalý výsledek," řekl by odborník. A Petr Šalplachta? „Ještě chvíli počkejte, ještě nevím," říká s plnou pusou. Když ho o pár minut vidím vyjídat dobrotu přímo z pekáče, na „stojáka", je mi jasné, co uslyším.

„Je to výborné! Domácí kuchyně, která nemá chybu," zní verdikt. Ne každý z účastníků takový uslyší.

„Je mi jedno, jestli vyhraju, nebo ne, ale tahle pochvala od „pana kuchaře" za to stála," hodnotí skromně. O výsledku rozhodnete svým hlasováním vy, čtenáři. Soutěžící na něj bude trpělivě čekat ve svém krámku Banner, kde prodává myslivecké oblečení.

„Se svým příjmením snad ani nic jiného dělat nemůžu," směje se Eva Zelená, když se loučíme. Přiznávám, že nerada.