Na den přesně po sto letech byl v sobotu za Frýdlantem ve směru na Kunratice znovuodhalen památník místním obětem napoleonských válek. Památník, který v roce 1913 lidé postavili u příležitosti stoletého výročí bojů.
„Kdybychom tady stáli před sto lety, účastnili bychom se prvního odhalení památníku. Kdybychom tady stáli před dvěma sty lety, byli bychom svědky šarvátek s vojskem Napoleona," připomněl na úvod slavnostního aktu starosta Kunratic Milan Götz.
Náhoda nebo zájem?
Ten se o navrácení desky a kříže na původní obelisk zasloužil velkou měrou. První, kdo s tímhle nápadem přišel, je ale amatérský historik a „napoleonista" Pavel Kněbort. „Ten před lety jako první vzal sekyru a začal čtyřmetrový kamenný pomník vysekávat z hustého roští," vysvětluje Götz. Oba muži se shodou šťastných náhod setkali před čtyřmi lety. Spojili síly a dotáhli sen do úspěšného konce.
„Musíme si uvědomit, že v době odhalení tu bylo Rakousko-Uhersko a nápis na desce byl psaný v němčině. Jsme v Sudetech, kde bylo 97 % obyvatel německých. V poválečných dobách, kdy panovaly protiněmecké nálady, někdo vzal krumpáč, desku rozbil a rozházel po okolí. Naštěstí se našel člověk, který chodil s minohledačkou a střepy posbíral. Našlo se jich asi 20," připomíná Götz.
Tím, kdo úlomky původní bronzové desky i se zachovanými útržky slov našel, byl Jan Kalenda. Části desky Kunraticím přenechal darem. A právě na jejich základě mohla vzniknout dokonalá replika. Podobu vojenského kříže v dubových ratolestech se podařilo vymodelovat na základě dochovaných fotografií.
Památník připomíná vojáky, kteří padli při bitkách u Tongrundu 17., 18. a 19. srpna roku 1813. Šarvátky byly předzvěstí největší bitvy napoleonských válek u Lipska, kde velký vojevůdce utrpěl porážku.
„To co se stalo tady, byla spíš odbočka tohoto válečného konfliktu, " popisuje historické události Milan Svoboda z katedry historie Technické univerzity v Liberci.
Napoleonská vojska stojící proti rakouským vojskům se chtěla dostat horskými průsmyky Jizerských hor do pohraniční a dál do Čech, kde by měla otevřenou cestu k Mladé Boleslavi a Praze. „To se ale nepovedlo, byli odraženi. Přesto boje stály život asi 30 mužů," dodává historik.
Právě těmto mužům je deska věnována. Při slavnostním odhalování u ní stáli čestnou stráž čtyři vojáci v historických uniformách a po požehnání vojenským kaplanem u ní také vystřelili čestnou salvu. Aktu přihlížely v tropickém dni desítky lidí.
Deska už není jako před stoletím z bronzu, příliš by lákala zloděje kovů. „Je vyrobená z fosforbronzu, tedy směsi pryskyřice a písku. Pro zloděje naprosto bezcenná," zdůrazňuje starosta Milan Götz.