Drobné houbičky rostou od září do listopadu. Najít je ale není snadné. „Jsou to malé a na pohled nevýrazné houby. Sám jsem je nikdy nenašel, ale čas od času pozoruji batůžkáře, jak chaoticky pročesávají louky,“ tvrdí známý mykolog Zdeněk Pelda.

Většina lysohlávek totiž roste na loukách a poblíž lesních cest. „Trs lysohlávek jsem jednou objevil přímo ve městě, u plynového potrubí poblíž Kauflandu,“ vzpomíná liberecký mykolog Josef Sedláček. Houba podle jeho slov roste roztroušeně, neexistují žádná místa, kde by se vyskytovala hojně.

Zdeněk Pelda je přesvědčen, že místa výskytu lysohlávek si její konzumenti sdělují mezi sebou. „Zkušení hledači lysohlávek už mají svoje místa, kde vědí, že uspějí. Většinou nehledají náhodně,“ říká.

Důvodů, proč se každoročně na podzim na okraje lesů a opuštěné louky vydávají zástupy mladých, je několik. Někdo s lysohlávkami obchoduje jako s žádanou drogou, jiný s nimi sám experimentuje. Jedí se za syrova, sušené anebo v jídle. Někdo popíjí výluh z nich. V každém případě si uživatelé vědomě navozují halucinogenní stavy.

„Projevem intoxikace je nejčastěji změněné vnímání, halucinace. Často si konzumenti myslí, že mohou létat,“ vysvětluje zástupce primáře Psychiatrického oddělení nemocnice Tomáš Neumann. Právě pocit létání, který milovníci lysohlávek ve shodě popisují, stál v roce 1995 život amerického studenta, který v Brně vyskočil z okna. Podobně skončil i případ dvaadvacetiletého mladíka z Brna, který v roce 2000 vyskočil ze čtvrtého patra činžovního domu v Synkově ulici. Myslel si, že má křídla. Jeho život lékaři zachránili.

Deník získal svědectví mladého muže, který lysohlávky každoročně na podzim sbírá a s přáteli konzumuje. Říkejme mu Martin Z. Kvůli zaměstnání a rodině si nepřál zveřejnit celé jméno. „Obvykle jich stačí sníst tak 5 nebo 6. Když jsou usušené, tak dvakrát tolik. Nemají žádnou chuť, ani nesmrdí. Jednou jsem je dokonce ochutil kořením, ale to už je zbytečný luxus,“ svěřuje se Martin, který žije na Hodkovicku a lysohlávky sbírá vždy od konce září, nepozději je našel ještě v prosinci.

„Nedoporučuju je poprvé jíst o samotě, člověk neví, co to s ním udělá. Podobá se to trošku LSD nebo marihuaně, ale pokud s tím člověk začne v blbý náladě, prohloubí to jeho stav, v jakém zrovna je,“ varuje. Není znám případ, že by na lysohlávkách byl někdo závislý, je to totiž sezonní houba. „Všechno, co vidíte, má krásné teplé barvy. Je vám hrozně fajn a chce se vám smát. Já mám třeba velkou potřebu něco tvořit, malovat nebo skládat hudbu. Ve výsledku z toho pak sice nic není, ale je to děsně inspirativní stav mysli,“ popisuje Martin pocity po požití lysohlávek.

Látky psilocybin a psilocin, které způsobují uživatelům změnu vnímání času a prostoru, však mohou odkrýt a prohloubit závažné duševní poruchy, o nichž uživatel nemusí mít povědomí. Proto je dobré s lysohlávkami vůbec nezačínat.