„Pokračování těžby hnědého uhlí a dalších doprovodných hornin z naleziště Turów je podle ministrova názoru v souladu se zásadou racionálního hospodaření. Vydání rozhodnutí, které umožňuje další fungování dolu, proto bylo odůvodněné,“ píše se v dokumentu ministerstva.

Pokračování těžby také umožní další fungování blízké elektrárny, která zajišťuje několik procent spotřeby elektřiny v Polsku, dodal resort. Varšava tento měsíc požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby zamítl únorovou žádost České republiky o pozastavení těžby v hnědouhelném dole Turów. Česko před dvěma měsíci podalo na Polsko žalobu kvůli rozšiřování těžby v dole, součástí žaloby je právě i žádost o zastavení těžby uhlí v Turówě do doby, než unijní soud rozhodne. Jeho vyjádření se očekává v nejbližších dnech. Podle informací Deníku jsou Češi připraveni žalobu stáhnout, pokud Polsko přistoupí na český požadavek ohledně kompenzací. Ty jsou vyčíslené částkou půl miliardy korun.

Polovina by měla jít na opatření, která by omezila negativní vlivy těžby na českou krajinu. Zbytek peněz by se investoval do opatření, která se vybudují na polské straně.

Aktuálně těžba uhlí probíhá podle rok starého povolení, které platí do roku 2026. Evropská komise už loni v prosinci potvrdila, že v procesu povolování těžby došlo k porušení evropské legislativy. „Rozhodnutí o prodloužení těžby do roku 2044 bylo vydáno přes nesouhlas ČR i výhrady saských úřadů, přes probíhající soudní řízení před Soudním dvorem EU a zejména přes potvrzení porušení evropského práva v předcházejících řízeních Evropskou komisí. Namísto napravení deklarovaných porušení se tak Polsko vydalo přesně opačným směrem. Takový postup je nepřijatelný,“ komentovala aktuální rozhodnutí polských úřadů právnička společnosti Frank Bold Petra Urbanová, která se v kauze dlouhodobě angažuje.

Z báňského řízení byly podle ní navíc vyloučeny neziskové organizace ze všech tří dotčených zemí a proti rozhodnutí není možné se odvolat. „To jsou další vážná porušení práva. ČR již nemůže v tuto chvíli k žalobě přidávat další tvrzení. Je na Evropské komisi, aby v tomto případě zasáhla. Na řízení pro porušení smluv na základě stížnosti Libereckého kraje čekáme již více než rok. Na postup Evropské komise čeká také stížnost saských sousedů,“ vysvětlila Urbanová.

Do řízení o rozšiřování dolu se aktivně přihlásili místní obyvatelé z českých vesnic, kterých se dotýkají negativní následky těžby, jako je odčerpávání podzemní vody, hluk a prach. Polská strana je stejně jako například organizaci Greenpeace z procesu vyloučila. „Lze si jen těžko představit křiklavější důkaz naprosté arogance PGE a polských úřadů: v momentu, kdy se čeká na rozhodnutí soudu ohledně předběžného opatření, v situaci, kdy Evropská komise potvrdila porušení společné legislativy, dojde k vydání licence na dalších 23 let těžby. Potvrzuje se, že žaloba byla správný krok a je naprosto nezbytné v ní setrvat, jelikož druhá strana nám i Evropské komisi místo alespoň drobných vstřícných kroků ukazuje zdvižený prostředníček,“ prohlásil Milan Starec, který bydlí s rodinou v osadě Uhelná, která je na dohled od hranic dolu Turów. Podle Starce se navíc tímto krokem výrazně komplikuje přístup Poláků k Fondu pro spravedlivou transformaci, který bude s licencí na těžbu do roku 2044 prakticky znemožněn. „Až jednoho dne těžba skončí pro svou nerentabilitu, region bude zcela nepřipraven,“ uvedl Starec.

Proti vyloučení z řízení o povolení do roku 2044 se Greenpeace i místní občané odvolali k polskému ministerstvu. V současnosti v této věci běží soudní spory, v nichž dal soud první instance Greenpeace za pravdu a požadoval po polském ministerstvu sdělení zákonného důvodu, proč bylo Greenpeace z řízení vyloučeno. Podle Nikol Krejčové, která je koordinátorkou uhelné kampaně české pobočky Greenpeace, je povolení těžby na dole Turów do roku 2044 absolutní výsměch sousedním státům a jejich obyvatelům i mezinárodním klimatickým cílům. „Není možné pokračovat v těžbě, která krade vodu z českého území dalších 24 let. Téměř 14 000 lidí napsalo polskému ministrovi klimatu, aby nesmyslnou těžbu nepovoloval. Ekologické organizace i místní občané se chtěli zúčastnit procesu povolování těžby, ale nebylo jim to umožněno. Je vidět, že nás Polsko ignoruje, nedá se s ním dohodnout a česká vláda musí vytrvat v žalobě, a hájit tak práva svých občanů všemi dostupnými prostředky,“ zdůraznila Krejčová.

Firma PGE nyní těžbu do roku 2044 obhajuje masivní kampaní v evropských médiích, jejíž součástí jsou i billboardy v evropských městech, včetně Prahy a Bruselu. Firma tvrdí, že po posunutí konce těžby až na rok 2044 bude dostatek času a peněz na provedení spravedlivé transformace uhelného regionu kolem dolu Turów. Ve skutečnosti však Evropská komise potvrdila, že pokud zde těžba a spalování uhlí neskončí do roku 2030, region nedostane z Fondu spravedlivé transformace žádné peníze. Firma PGE navíc v kampani bagatelizuje dopady těžby na zásoby spodní vody na českém území. Fakt, že za úbytkem zdrojů podzemní vody na českém území stojí těžba na dole Turów, potvrdily vědecké studie i prozatímní data z měření České geologické služby. Následky těžby budou i na německém území. Možný negativní vývoj včetně propadu půdy popsal německý geolog Ralf Krupp.