Oba národy kritizují netransparentní rozhodování polských úřadů při udělování licence na pokračování prací v dole. Němci se tak přidali k českým snahám o zastavení porušování evropského práva. To už částečně uznala ve svém stanovisku i Evropská komise.

Němci se rozhodli obrátit na evropské orgány po zveřejnění vědeckého posudku hydrogeologa Ralfa E. Kruppa. V něm píše, že následkem klesání podloží, které je způsobeno poklesem podzemních vod, může dojít jen v Žitavě ke klesnutí terénu v rozmezí 36 – 72 cm. „Potřebujeme podporu na evropské úrovni. Situace musí být řádně prošetřena a zhodnocena. Na druhou stranu je potřeba, aby lidé v okolí Turówa věděli, že pro ně existuje alternativa, pokud dojde k zastavení těžby. Tu nabízí evropský Fond spravedlivé transformace,“ vysvětlil starosta Žitavy Thomas Zenker. Dodal, že stížnost je spojena s výzvou německé vládě, aby se postavila za své občany a připojila se k České republice v řízení proti Polsku.

Němci si stěžují na porušení obdobných směrnic z polské strany, které u Evropské komise kritizoval Liberecký kraj a později také Česká republika. Jde zejména o směrnice o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), směrnice o vodách, směrnice o odpovědnosti za škody na životním prostředí a Smlouvy o EU.

Podle právničky Petry Urbanové ze společnosti Frank Bold jde v boji proti Turówu o důležitý krok. „Německá strana je postižena dopady těžby i procesními porušeními obdobně jako Česko. Dlouho ale nebylo jasné, jaké dopady na Německo těžba bude přesně mít, protože polská EIA dokumentace má zásadní nedostatky,“ řekla Urbanová. Dodala, že aby mohlo Německo oficiálně přistoupit k aktuálně připravované žalobě České republiky v řízení před Soudním dvorem EU, musela by se kauzou zabývat spolková vláda, nikoli jen saská vláda, která kauzu nyní řeší. „Do případného řízení před soudem by však mohla přistoupit alespoň Evropská komise, která už porušení práva v této kauze sama konstatovala,“ doplnila Urbanová.

Původně se počítalo s tím, že Česká republika využije nejbližší možný termín, aby žalobu k Evropskému soudnímu dvoru doručila. Tím termínem měl být leden letošního roku. Podle dostupných informací se ale žaloba stále připravuje. „Proběhne ještě jedno jednání s Polskem na téma závěrů Evropské komise, které byly ohlášeny před Vánoci. Na přípravě žaloby se nadále pracuje, vláda o jejím podání či jiném dalším postupu rozhodne v nejbližších týdnech,“ řekla Deníku mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová.

Odložení žaloby může být způsobeno tím, že po neúspěšných jednáních o nalezení řešení mezi ČR a Polskem se Češi a Poláci vrátili k vyjednávání. „Podání stížnosti k Evropské komisi nám pomohlo dostat polské kolegy znovu k jednacímu stolu a hledat věcné, nikoliv pouze právní řešení, které by pomohlo kompenzovat či eliminovat důsledky těžby dolu Turów na životní prostředí. Liberecký kraj se snaží využít času k tomu, aby se pokusil s investorem dojednat některá kompenzační opatření,“ popsala Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.

O Turówu jednal nedávno také hejtman Matin Půta s dolnoslezským maršálkem Cezarym Przybylski. „Shodli jsme se na tom, že stále upřednostňujeme vzájemnou dohodu o náhradách před řešením celé situace u evropského soudu,“ napsal Půta.

Situaci bedlivě sledují také místní obyvatelé, kteří se s následky těžby v polském dole musí vypořádávat už teď. „To nejhorší teprve přijde. Pro nás bude nejvíce kritických následujících 6 let, kdy se těžba bude přibližovat k české hranici. Už teď nám do oken svítí reflektory rypadla, které se zakusuje stále hlouběji a dál do země,“ poznamenal Milan Starec z Uhelné, který proti těžbě dlouhodobě bojuje.

Starec podobně jako Michal Martin z vedlejší vesnice si uvědomuje, že se těžba nepodaří zastavit ze dne na den, ale podle jejich slov nemohou jen tak rezignovaně přihlížet.

„Naší snaze pomáhá také zvyšující se zájem a povědomí lidí o dopadech klimatické změny na naše životy. Ty negativní dopady totiž pozorujeme už teď. Vidím to pokaždé, když se podívám do studny, kde neustále klesá hladiny vody,“ vysvětlil Michal Martin z Václavic.

Ani jeden se nechce smířit s tím, že by se Uhelná a Václavice staly podobným symbolem obce odsouzené k zániku jako Horní Jiřetín na Mostecku. Boj za ochranu svého okolí proto nevzdávají. „Nechceme jen sedět se založenýma rukama, zvlášť teď, kdy budou dopady těžby stále viditelnější. Jak už jsem říkal, to nejhorší nás teprve čeká,“ dodal Starec.