„Ti se nemohli zúčastnit ani povolovacího řízení rozšiřování dolu, ani soudního přezkumu tohoto rozhodnutí. Polsko české straně také neposkytlo potřebné dokumenty týkající se těžby a nezohlednilo posouzení vlivů na životní prostředí,“ vysvětlil obsah žaloby náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který je zároveň vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU.

Jde o první případ podobné žaloby na Polsko. V historii Soudního dvora Evropské unie se objevilo jen několik podobných mezistátních stížností. K zažalovaní Polska se česká vláda rozhodla potom, co mezistátní vyjednávání nepřinesla žádné výsledky.

„Dlouho jsem se snažil, abychom tento spor vyřešili bez soudních tahanic. Bohužel ani ve Varšavě nedopadla jednání podle našich představ. Proto žalobu podáme. Nicméně zároveň podáme také návrh na předběžné opatření. Pokud by mu soud vyhověl, těžba v Turówě by se musela do vynesení verdiktu zastavit,“ vysvětlil ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Soudní dvůr se bude nejdříve zabývat návrhem na předběžné opatření, to by mohlo být podle resortu vydáno v řádu několika týdnů. Spor ale může až do vynesení rozsudku ukončit dohoda obou stran. K samotné žalobě dostane Polsko možnost se nejprve písemně vyjádřit, poté začne ústní část procesu. Následovat by mělo stanovisko generálního advokáta. Pokud Soudní dvůr EU přistoupí na český návrh projednat věc přednostně, rozsudek by mohl vynést zhruba za jeden rok.

„Mrzí mě, že žaloba musí přijít teď, když celá Evropa řeší, jak postupně utlumit těžbu uhlí kvůli změnám klimatu. V Turówě naopak řeší, jak ji rozšířit. Přitom i Polsko chce všechny uhelné doly uzavřít nejpozději v roce 2049. Necelé tři dekády dolování nestojí za to, aby lidé v okolí přišli o vodu a místo k žití. Podle mě bychom měli doly v Česku uzavřít už v roce 2033. Dávno nezajišťují někdejší prosperitu. Stálá práce s rozumným platem je v dotčených regionech možná i bez uhlí,“ dodal šéf české diplomacie Petříček.

Podle právničky Petry Urbanové z organizace Frank Bold nezbyla České republice jiná volba než podat žalobu. I když to znamená, že se bude soudit s jiným členským státem EU. „Jedná se samozřejmě o neradostné prvenství, podtrhuje ale závažnost situace. Jen za rok 2020, kdy ČR s Polskem o nelegální těžbě vyjednávala, klesla hladina podzemní vody na české straně hranice o osm metrů. Již v tuto chvíli jsou poklesy hladin dvakrát vyšší, než byla predikce jejich celkového poklesu k okamžiku ukončení těžby v roce 2044,“ vysvětlila Urbanová. Podle ní mělo Polsko potom, co Evropská komise konstatovala porušení práva, šanci vady napravit. „Namísto toho se ale rozhodlo vydat přesně opačným směrem a rychle dokončit řízení, kterým vadné prodloužení těžby do roku 2044 zpečetí. Právo ale platí pro všechny členské státy stejně, navíc zde je bezprostředně ohrožena pitná voda pro tisíce občanů a nevratné škody na životním prostředí,“ dodala právnička.

Polska Grupa Energetyczna (PGE), provozovatel dolu Turów a přilehlé elektrárny, kde se vytěžené uhlí spaluje, obvinění z porušení unijního práva odmítá. Dál se pokouší o získání licence až do roku 2044, kdy by mělo dojít k vytěžení všech zásob uhlí v lokalitě. Koncese na důl Turów byla prozatím prodloužena o šest let. Podle mluvčí PGE Sandry Apasionek se tak stalo na základě ustanovení polského práva, které ve svých ustanoveních nevyžadovalo rozhodnutí o životním prostředí. Právě nevypořádání se s námitkami k rozhodnutí o dopadech na životní prostředí by mělo být předmětem aktuálně připravované žaloby.