Česko opakovaně žádá, aby Polsko nepokračovalo v těžební činnosti v dole Turów, dokud nebude prokázáno, že těžba probíhá v souladu s unijní legislativou a nedochází ke zhoršování životního prostředí. Ohroženy jsou především hladiny podzemních vod na českém území. Pokud by se naplnily nejčernější scénáře vědeckých prognóz, mohlo by se bez vody ocitnout až 30 tisíc lidí na Hrádecku, Frýdlantsku a Chrastavsku.

Dlouhodobý spor o přeshraniční vliv těžby se dostal až do Bruselu, kde Polsko a ČR jednaly před Evropskou komisí. Minulý týden oba státy jednaly při on-line debatě, kde česká strana tlumočila své požadavky. „Polská strana přislíbila konkrétní reakce na naše požadavky včetně termínů, a to už v průběhu tohoto týdne. Na jejich základě se rozhodneme, jak bude pokračovat naše komunikace dál,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Podle náměstka ministra zahraničí a zmocněnce ČR pro jednání u Soudního dvora EU Martina Smolka je zřejmé, že Polsko porušilo unijní směrnice, když povolilo těžbu na dalších 6 let bez toho, aby se vyrovnalo s českými námitkami.

„Pokud se nedohodneme na mimosoudním řešení, bude nás muset rozsoudit Soudní dvůr EU,“ vysvětlil Smolka. Mezi zásadní body, které Česko po Polsku požaduje, pokud bude těžební činnost v dole Turów pokračovat, je příslib hrazení veškerých dalších nákladů, které ČR v souvislosti s touto činností vzniknou. „Chápeme, že polská strana nemůže v dole Turów skončit s těžbou ze dne na den. Těžba ale musí probíhat v mezích zákona, který platí pro nás stejně jako pro naše sousedy. Naším hlavním cílem je legitimní ochrana obyvatel kraje a jejich zájmů. Především v oblasti ochrany prostředí, ve kterém žijí,“ řekl hejtman Martin Půta.

Jedním z opatření, která částečně vyvažují škody vzniklé na vodách a která požaduje kraj společně s ministerstvem, je vybudování náhradního zdroje pro zásobování pitnou vodu společně se systémem likvidace odpadních vod. Takové opatření by zajistilo dodávky pitné vody zejména v obci Uhelná a v sousedních územích. O navrácení vody do krajiny by se pak měla pokusit podzemní protifiltrační stěna.

„Pro nás je stále prioritou zastavení nelegální těžby a řádné posouzení dopadů na životní prostředí. Škody, které způsobuje dosavadní činnost dolu, jsou nesporné a doložitelné. Vedle dopadů na vodu jsou obyvatelé i krajina denně poškozováni také zvýšenou prašností, hlukem i světelným smogem,“ uvedl radní pro životní prostředí Václav Židek.

Zastavení těžby, alespoň dokud nedojde k její legalizaci, požaduje také Milan Starec z Uhelné. „Finanční kompenzace pro nás nic neřeší. Vybudovat nový zdroj vody je na dlouhou dobu. My přitom už vidíme rypadlo, které se zakusuje do krajiny jen kousek od našich domů. Nyní by dávalo smysl, kdyby došlo k zastavení nelegální těžby a začalo se pracovat na opatřeních, která nás mají ochránit,“ řekl Deníku Starec.

Podle hejtmana Půty přislíbila polská strana po prvním on-line jednání vybudovat protiprachový a protihlukový ochranný val. Reakce na další české požadavky by měla přijít co nejdříve. Tlak na polskou stranu pomohlo zvýšit také rozhodnutí Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním, která na seznam nadnárodních problémů zařadila všechny hnědouhelné doly v povodí řeky, tedy i Turów.

„Komise se tak bude muset při tvorbě šestiletého plánu ochrany Odry Turówem jako negativním vlivem důkladně zabývat. Sám o sobě to není rozhodující krok, jde ale o důležitý díl do celé mozaiky, aby i polská strana uznala těžbu v Turówě jako problematickou a v konečném důsledku ji ukončila,“ dodal Milan Starec z Uhelné.