„Slibovali jsme vedle přípravy stanoviska k posuzování vlivu na životní prostředí i další kroky. Hlavním cílem je to, aby se touto problematikou začal zabývat nejen Evropský parlament, ale také Evropská komise. Aby prozkoumala, jestli všechny kroky, které byly učiněny a které se plánují, jsou v souladu s příslušnou legislativou,“ vysvětlil hejtman Martin Půta (Starostové).

Podle tvůrců petice dochází v povolovacím procesu k porušování evropského práva či Pařížské dohody o změně klimatu. Kraj a obce by proto chtěly, aby petiční výbor europarlamentu podnikl i vyšetřovací misi do dotčené oblasti. „Konzultovali jsme to s organizací Frank Bold, petiční výbor se peticemi opravdu zabývá, včetně těch vyšetřovacích misí,“ popsal Půta.

Petici v papírové podobě bude možné už v tomto týdnu podepsat ve vestibulu krajského úřadu v Liberci, na obecních úřadech v Bílém Kostele, Černousích, Dětřichově, Heřmanicích, Chotyni, Kunraticích a Višňové, a také na radnicích v Chrastavě, Hrádku nad Nisou a Frýdlantu.

„My v tom vystupujeme v dvojroli. První role je odpovědnost za území, druhá role je, že jsme vlastníkem Frýdlantské vodárenské společnosti a máme povinnost zajistit zásobování pitnou vodou a byli bychom rádi, aby ten, kdo ohrožuje zásoby vody na Frýdlantsku, se k tomu přihlásil, což bylo opakovaně v Chotyni i Bogatynii (na veřejných projednáních záměru – pozn. red.) odmítnuto,“ vysvětlil starosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS).

V pondělí 2. prosince bude spuštěna také webová stránka s elektronickou peticí. „Tam bude připravena k podpisu i pro zahraniční zájemce. Ještě se pokusíme projednat možnost umístit ji i na radnici v Žitavě,“ popsal hejtman. Právě německá Žitava leží rovněž na dohled Turówa.

V plánu je prozatím sbírat podpisy do konce letošního roku. Aby mohl být petiční výbor osloven, je podle Půty potřeba minimálně tisíc podpisů. „Samozřejmě čím víc jich bude, tím lépe,“ poznamenal.

Společnost PGE, které hnědouhelný důl i přilehlá elektrárna patří, plánuje důl rozšířit na zhruba třicet čtverečních kilometrů, a to směrem k polsko-českým hranicím. Stávající povolení na provoz elektrárny končí na jaře příštího roku, v plánech společnosti je ale pokračování těžby až do roku 2044. Proti tomu se kromě samospráv, místních obyvatel a ekologických organizací vyslovilo před dvěma týdny i české ministerstvo životního prostředí, které k záměru zaslalo nesouhlasné stanovisko.