Petici plánují zástupci kraje v Bruselu doručit ve čtvrtek 5. března, petiční výbor se následně rozhodne, zda ji postoupí k projednání na plénu parlamentu, nebo zda do oblasti vyšle svou misi. „Abychom ten tlak ještě stupňovali, 17. března pan hejtman vystoupí na snídani, kterou organizuje jeden z poslanců z výboru pro životní prostředí,“ nastínil Pavel Branda, který je zástupcem kraje při Evropské unii.

Petici mohli lidé podepisovat v řadě obcí na Liberecku, Hrádecku a Frýdlantsku. V papírové podobě ji podepsaly téměř tři tisíce, na internetu pak téměř deset tisíc lidí. Většina podpisů podle Nikol Krejčové z hnutí Greenpeace pochází od obyvatel kraje.

Od německých obyvatel Greenpeace eviduje jen 98 podpisů, Německo přitom leží rovněž v sousedství elektrárny. „Petice tam byla šířena poměrně málo, teprve před deseti dny vznikly webové stránky i v němčině a myslím, že se ukáže, že ten zájem je,“ vysvětlila Krejčová. Sběr podpisů totiž podle ní stále nekončí.

Kromě Evropského parlamentu ale kraj spoléhá také na Evropskou komisi, které adresoval stížnost. „Je to právě Evropská komise, která v tom může něco činit,“ vysvětlil Branda.

Liberecký kraj už v minulosti zpochybňoval rozhodnutí města Bogatynia, které schválilo změnu územního plánu, jenž rozšíření dolu umožňuje, aniž by zapracovalo připomínky české strany.

Kraj se odvolal také proti rozhodnutí wroclawského úřadu, který v lednu prodloužení těžby povolil. Tvrdí, že je v rozporu s evropskou legislativou. „O tom, že to neprobíhalo standardně, svědčí i to, že je tam přímá vykonatelnost. Těch věcí, které polská strana porušila, je podle nás několik a vzájemně na sebe navazují,“ řekl krajský radní Jiří Löffelman.

Hejtman Martin Půta uvedl, že podle jeho informací zahájila v tomto týdnu Evropská komise takzvané řízení „EU pilot“. To je jakési neformální řízení, které má za cíl vyjasnit možná porušení unijního práva, aniž by bylo nutné zahajovat formální proces.

Polsko má teď deset týdnů na reakci. „Pakliže komise shledá, že stát nereagoval dostatečně a neodstranil připomínky, vydá odůvodněné stanovisko, což je formální zahájení řízení,“ vysvětlil Branda. V tomto stádiu podle něj většina sporů končí. „Pakliže by stát ani v tomto případě nereagoval, může mu komise vyměřit pokutu,“ dodal Branda. V krajním případě pak může spor skončit u Evropského soudního dvora v Lucemburku.

Stávající povolení těžební společnosti skončí na konci dubna a nové už jí wroclawský úřad udělil. Je tedy možné, že ani tyto právní procesy společnosti v těžbě a rozšiřování dolu nezabrání.

Mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek ale přidal zkušenost z jiného polského případu – kácení Bělověžského pralesa. „Tam Evropský soudní dvůr opravdu vydal předběžné opatření, které zakazovalo kácení. Tato možnost tady je, je ale otázka, zda ji soudní dvůr využije,“ uzavřel.