„Jednoznačně jsme se shodli, že cílem našeho jednání je dohoda a ne soud,“ řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec. Jeho polský protějšek Michal Kurtyka po jednání dodal, že obě strany spojuje „vůle dospět k dohodě bez zapojení evropských institucí“.

Byly to ale právě instituce EU, které donutily Polsko s Českou republikou o dole Turów jednat. ČR se po neúspěšných snahách o vyjednávání s Polskem nejprve obrátila se stížností na Evropskou komisi. Obyvatelé pohraničních obcí, kteří negativní následky těžby pociťují nejvíce, zase zaslali petici Petičnímu výboru Evropského parlamentu. Zlom v ochotě jednat přišel poté, co Česko zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, který následně vydal předběžné opatření o okamžitém ukončení těžby v Turówě. Právě v ten moment začalo aktuální kolečko mezistátních vyjednávání. Vrcholí tento týden v Praze, kde se setkaly expertní týmy obou zemí a snaží se najít východisko, které by donutilo Polsko přijmout české požadavky na zmírnění dopadu těžby na české území a motivovalo ČR, aby od evropského soudu stáhlo žalobu.

„Máme dobré sousedské vztahy, ale i sousedé občas musí řešit nepříjemné věci, jako je v tomto případě rozšiřování dolu a jeho negativní dopady na české území,“ řekl Brabec.

Cílem české strany je podle něj během jednání minimalizovat nebo omezit negativní dopady těžby na české obyvatele. Jako hlavní rizika pokračující těžby v dole uvedl Brabec ztrátu podzemní vody, hluk, prašnost, otřesy a sedání terénu. „Neusilujeme o zastavení těžby, alespoň ne na věky věků. Naší hlavní podmínkou je to, aby těžba neměla negativní dopady na české území. Finanční kompenzace, o kterých jednáme, nejsou žádné výpalné. Jde o peníze, které Polsko uhradí jako svůj podíl na nákladech na zajištění alternativních zdrojů vody,“ uvedl český ministr zahraničí.

Michal Kurtyka pak řekl, že Polsko chápe potřeby a obavy lidí v Libereckém kraji a uvědomuje si, jak zásadní jsou pro ně zdroje vody. Nikdo z přítomných zástupců vlád ani samospráv nechtěl komentovat, co konkrétně je uvedeno v připravované smlouvě. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta ale řekl, že smlouva má mnohem větší rozsah než to, co se objevilo v české žalobě u Soudního dvora EU. „Myslím si, že dojdeme k dohodě, i když jednání budou obtížná. Na výsledky čeká celá Evropa, nejen obyvatelé pohraničí,“ prohlásil polský maršálek Cezary Przybylski, který o Turówu už několikrát s Půtou jednal.

Obavy lidí v česko-polském pohraničí nicméně trvají a sílí, protože stále není známo, jaké specifické podmínky si česká strana stanovila. Hejtman Půta nicméně řekl, že podmínky jsou totožné s těmi, o kterých mluví Liberecký kraj už několik let. Pro připomenutí, kraj požadoval po Polsku hlavně peníze na vybudování nových vodovodů, postavení filtrační stěny, která by zabránila odtoku podzemní vody z českého území, vybudování ochranného valu a pravidelný monitoring stavu podzemních vod. „Nejdříve musíme jednat a pak můžeme podmínky dohody zveřejnit,“ uvedl ve čtvrtek Půta.

S jeho názorem nesouhlasí například organizace Frank Bold, která kraji v minulosti s kauzou Turów radila a pomáhala. Její právníci zejména upozorňují, že dohoda se zbytečně připravuje pod časovým tlakem a za netransparentních okolností a že Česká republika v tuto chvíli nemá k dispozici všechna data a informace nezbytné pro stanovení podmínek dohody, zejména nezná reálný vliv těžby na české území. Proto ve spolupráci se Sousedským spolkem Uhelná sepsali sedm konkrétních požadavků pro dohodu s Polskem, které podle nich ochrání českou krajinu.

Jako první požadují, aby nelegální těžba byla bezodkladně přerušena, dokud se prokazatelně nezamezí jejím dopadům na české území. Dále musí být zjištěn a vyhodnocen skutečný dopad těžby na české území. Třetím požadavkem je, aby Polsko předložilo jiné alternativy plánu těžby, než je ten, který počítá s těžením do roku 2044 a přiblížením na 70 metrů od českého území. Polsko musí také představit návrh opatření, která prokazatelně ochrání českou krajinu, zejména zabrání dalšímu klesání hladin spodních vod. Česko na druhou stranu musí požadovat další podmínky s konkrétními termíny plnění a sankcemi, které zajistí ochranu českého území po stažení žaloby. Musí také pro vyjednávání o dohodě s Polskem stanovit podmínky, které jsou nepřekročitelné. Při jejich nesplnění musí v již započatých řízeních pokračovat. Jako poslední požadují místní a právníci z Frank Bold, aby vyjednávání s Polskem probíhalo v úzké koordinaci s Evropskou komisí, která nedávno ohlásila, že se připojí k české žalobě na Polsko.

„Polsko nyní musí přijít s takovou variantou prodloužení těžby a opatření, u nichž prokáže, že negativním dopadům na českém území skutečně zamezí. Zejména je třeba zastavit další pokles hladiny spodních vod. Žaloba a předběžné opatření nemůžou být staženy dříve, než budou taková opatření a změny implementovány a voda přestane klesat. Do té doby má být nelegální těžba přerušena. To jsme dnes ale neslyšeli,“ okomentovala situaci právnička Frank Bold Petra Urbanová. „V tento okamžik se rypadla stále přibližují a z českého území odtéká stále více vody. Jak chce ministerstvo životního prostředí bez přerušení těžby ochránit české území a nevratné škody na našem území odvrátit?“ zeptala se na závěr.

Expertní týmy budou v Praze jednat do pátku. Pokud nestihnou najít shodu na znění smlouvy, budou jednání pokračovat i v následujících dnech.

Vývoj kauzy kolem dolu Turów

Těžba v oblasti probíhá od počátku 20. století. Po druhé světové válce se začalo dobývání hnědého uhlí profesionalizovat. V roce 1962 začal provoz přilehlé elektrárny, kde se vytěženého uhlí spaluje. Elektrárna produkuje okolo 5 procent energie v Polsku.

Červen 2016 Liberecký kraj rozdělil prvních 6,5 milionu korun obcím postiženým těžbou uhlí v polském dolu Turów. Peníze jsou určené na přípravu projektů, které mají zajistit dostatek pitné vody pro obyvatele dotčených obcí. Kraj podpořil projekty z Hrádku nad Nisou, Chrastavy a tři z Frýdlantu.

Leden 2017 Zástupci místních vodáren uvedli, že připravované rozšíření dolu Turów v Polsku ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Zveřejnili zároveň studii, o kterou se opírali jejich předpoklady.

Březen 2018 Na vodohospodářská opatření ve Frýdlantském výběžku v souvislosti s plánovaným rozšířením těžby uhlí v nedalekém polském dole Turów uvolnila vláda 60 milionů korun. Peníze poslouží pro vodohospodářské firmy působícím v regionu na přípravu alternativního vedení vody.

Duben 2019 Stovky lidí z Česka, Polska i Německa se u Hrádku na Nisou na Liberecku zapojily do klidného protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu Turów. Obávají se ztráty vody i nepříznivého vlivu na klima.

Březen 2019 Polská strana vypracovala doplněnou dokumentaci o vlivu chystaného rozšíření hnědouhelného dolu Turów na životní prostředí. Poláci ve studii víceméně konstatují, že vliv rozšíření dolu bude mít jen minimální dopady na českou vodu či ovzduší.

Červenec 2019 Zastupitelé Bogatynie rozhodli o rozšíření dolu Turów směrem k českým hranicím. Povolili tak rozšíření dolu o 14,6 hektaru směrem k českým hranicím. Poláci nepřihlédli k připomínkám, které vypracovala česká strana.

Říjen 2019 Vedení polského dolu Turów se sešlo s místními v Uhelné. Ředitel firmy PGE, která důl provozuje, slíbil, že zpracují technické varianty, jak výsadbou zeleně a ochranným valem výhled místních na důl odclonit. To mělo zmírnit další negativní dopady dolu na české území, jako je hluk a prach.

Únor 2020 Vláda schválila monitoring dopadů těžby v okolí Turówa.

Únor 2020 Petici za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí a proti plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów podepsalo 12.949 lidí nejen z Libereckého kraje. Podpisy jsou z celé České republiky, nějaké také z Německa a Polska.

Březen 2020 Polské ministerstvo prodloužilo těžební licenci na 6 let.

Červen 2020 Zaměstnanci společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) spustili petiční akci na ochranu dolu a elektrárny Turów. Vyjadřili tak nesouhlas s aktivitami české strany.

Červenec 2020 Petiční výbor Evropského parlamentu řešil odpor proti dolu Turów. Europoslanci vyzývali Evropskou komisi, aby jednala rychle a co nejdříve zahájila s Polskem řízení pro porušení zákona.

Leden 2021 Němci poslali stížnost Evropské komisi na těžbu v dole Turów.

Únor 2021 ČR odeslala žalobu na Polsko k Soudnímu dvoru EU kvůli porušení unijní legislativy.

Duben 2021 Polské ministerstvo životního prostředí udělilo PGE licenci na těžbu až do roku 2044.

Květen 2021 Soudní dvůr EU vydal předběžné opatření na okamžité zastavení těžby v dole Turów.

Červen 2021 ČR odeslala návrh k Soudnímu dvoru EU o udělení sankcí 5 milionů EUR za každý den provozu dolu.

Červen 2021 Evropská komise ohlásila, že se připojí na českou stranu ve sporu U soudního dvora EU.