V Libereckém kraji působí 156 značkařů. Nejmladšímu je podle krajského šéfa značkařů Zdeňka Rajsigla 18 let. Mezi nejstarší patřil jeho předchůdce, František Koral, který se této činnosti v rámci Klubu českých turistů věnoval dlouhých čtyřicet let. A vedoucího značkařů dělal až do svých pětaosmdesáti.

Značky je samozřejmě nutné udržovat. „V Libereckém kraji spravujeme 2 700 kilometrů značených turistických tras. Každoročně obnovujeme třetinu," podotýká Rajsigl. Každoročně podle něj dochází také k údržbě těžkých prvků jako rozcestníků nebo turistických vývěsních map. První dálková trasa Rakouska–Uherska

V Libereckém kraji patří 
k první významné trase, která byla vyznačena, Hřebenovka. „Jde o cestu ze Sněžky až na Růžovou horu v Českosaském Švýcarsku. Tahle trasa nejen že byla první významnou dálkovou v našem kraji, ale rovnou v celém Rakousku – Uhersku," podotýká Rajsigl.

Přestože značkaři berou svou práci jako poslání, přeci jen si postesknou. „Trápí nás, že se k nám kraj chová macešsky. Pokrývá jen necelou polovinu nákladů, které s údržbou a obnovou turistických tras máme," uzavírá.

Jan Buchar
otec značek

Velkou zásluhu na rozvoji turistického značení měl také Jan Buchar, český učitel, spisovatel, ale především průkopník lyžování a horské turistiky v Krkonoších. Měl podíl nejen na rozvoji turistické infrastruktury, včetně zřizování turistických ubytoven, ale i na rozvoji kartografie pro turistické účely a byl při začátcích turistického značkování. 
V roce 1892 dal podnět k založení první české noclehárny na Labské boudě a k výstavbě cesty ze Žalého na Mísečky.