Díky projektu s názvem Nové mokřady a tůně jako místa pro biodiverzitu v Libereckém kraji vzniklo v naší krajině 77 nových tůní, nejvíce jich zpestří okolí Jablonného v Podještědí a Nového Boru. Práce v Jablonném v Podještědí a České Vsi již byly dokončeny. Aktuálně vzniká soustava 27 tůní u Nového Boru, v lokalitě známé jako Novoborská Amazonie. Během května přibudou ještě tůně v Dolním Vítkově a v Pertolticích.

„Získání všech povolení a vyjádření je často běh na dlouhou trať, proto jsem ráda, že po 8 letech příprav konečně letos vzniknou nové tůně i u Nového Boru. Lokalitu jsme v minulých letech opakovaně uklidili od odpadků, podařilo se zredukovat porosty invazivní křídlatky, a v těchto dnech zde již začaly svou práci bagry a další technika. Následně plánujeme lokalitu ve spolupráci s městem ještě citlivě zpřístupnit i pro veřejnost,“ vysvětlila Dagmar Najmanová z Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR).

Součástí projektu byla i příprava nových lokalit, již v příštím roce by tak měla vzniknout například soustava tůní v lokalitě Nad Zámečkem u Lomnice nad Popelkou.

Podle zástupce organizace IPUR Jana Korytáře musejí realizátoři podobných projektů čelit různým překážkám. “Příprava větších revitalizačních projektů a žádostí o dotace je časově i finančně náročná, peníze jsou většinou proplácené až ex-post, což je u větších projektů zásadní překážkou,” vysvětlil. “Jsem rád, že se nám podařilo v minulém roce prosadit alespoň zjednodušení podmínek v dotačním programu Libereckého kraje na podporu retence vody v krajině, kde již není třeba u žádostí o dotace mít uzavřené nájemní či pachtovní smlouvy, ale stačí pouze souhlasy majitelů pozemků, což podstatně zjednodušuje přípravu právě větších projektů,“ dodal.

IPUR se také snaží přiblížit veřejnosti význam mokřadů a tůní pro přírodu i pro život lidí. Proto připravil výstavu, kterou mohli občané v loňském roce vidět v Liberci, Jablonci nad Nisou a České Lípě. Momentálně je výstava k dispozici v liberecké botanické zahradě. Na 12 panelech návštěvníci získají informace o důležitosti mokřadů pro živočichy a rostliny, o procesu přípravy revitalizačních projektů a dalších přínosech mokřadů. Autoři výstavy předpokládají, že mnozí návštěvníci uvidí některé rostliny či živočichy poprvé právě na výstavních panelech, neboť se v přírodě vyskytují již jen vzácně.

Projekt Nové mokřady a tůně jako místa pro biodiverzitu v Libereckém kraji 2021 – 2024 byl podporován Finančním mechanismem Norska 2014 – 2021 v rámci Výzvy RONDANE a realizovaný libereckým Institutem pro udržitelný rozvoj o. p. s. (IPUR).

Mokřady jsou podmáčená místa v krajině. Jsou tak trochu na pomezí vody a souše, z každého biotopu mají něco. V místech, kde vznikají mokřady, se voda drží nízko pod povrchem. Za mokřady se považují také slatiny, bažiny nebo rašeliniště. Mokřady jsou významnými, ale zároveň i velmi ohroženými ekosystémy.

  • V minulosti bylo u nás mnohem více mokřadů. Lidé tato místa kvůli zamokření nemohli využívat ke klasické hospodářské činnosti a obhospodařovali je většinou pouze ručně. Za socialismu se mokřady plošně odvodňovaly a zavážely zeminou, aby mohly sloužit jako zemědělská půda.
  • Díky tomu, že se nacházejí mezi vodou a souší, patří k nejbohatším ekosystémům. Jsou domovem pro velké množství živočichů a zároveň zdrojem potravy. V mokřadech najdeme i velké množství specifických, často též vzácných, druhů živočichů i jiných organismů. Mokřady zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují místní klima velkým výparem a pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Význam mokřadů je tedy i ve zmírňování klimatických změn.

Tůně jsou drobné vodní nádrže, které mohou být přirozené, nebo vytvořené člověkem. Dělí se na zemní a průtočné. V zemědělské krajině se budeme bavit o těch zemních. Ty se můžou lišit v tom, zda jsou zavodněné celoročně (stálé), nebo zda například v letních měsících vysychají (periodické). Periodické tůně jsou příhodným biotopem pro běžné i specializované živočichy např. vířníky, larvy hmyzu, obojživelníky, nebo také vzácné listonohy. Tůně mohou být velké od jednotek až po stovky metrů čtverečních. Bývají spíš mělčí cca do dvou metrů s bohatě vytvořenou litorální zónou. Ve stálých mělkých tůních s prohřátou vodou se dobře daří vodním rostlinám a postupně dochází k zarůstání a zazemňování tůně.

  • Přirozeně tůně vznikají oddělováním říčních meandrů, v terénních sníženinách, v místě vývratů, nebo činností zvířat. Tyto přirozené procesy jsou dnes silně omezovány člověkem a ke vzniku tůní přirozeně téměř nedochází. Proto dnes budujeme tůně my lidé.
  • Tůně mají přirozeně v krajině své místo. Jedná se o biologicky hodnotná místa s velkou druhovou biodiverzitou. Tůně poskytují prostor zejména pro vodní organismy a rostliny. Jejich důležitou funkcí v krajině je zadržování vody, tím zároveň chrání krajinu před povodněmi nebo také erozí, protože zpomalují odtok vody. Další důležitou funkcí je pak ochlazování okolní krajiny, která pak tolik netrpí teplotními extrémy.

Zdroj: IPUR

Mohlo by vás zajímat: Liberecká značka Visu mění cestování. Kempingové vestavby dobývají svět

Liberecká značka Visu mění cestování. | Video: Visu