Kliknutím zvětšíteNepotřebuje řidiče, poradí si s překážkami v terénu a dokáže přizpůsobit trasu aktuální situaci. Nejedná se o vizi budoucnosti či smyšlenku ze sci-fi románu. Podobné vozítko vzniká na Technické univerzitě v Liberci pod taktovkou vědeckého týmu složeného z vědců a studentů čtyř fakult.
Vývoj funkčního prototypu plošiny s autonomními prvky označený jako Generace 0 trvá čtvrtým rokem. Nyní se už sám pohybuje, reaguje na překážky v trase a dokáže se pohybovat rychlostí 30 až 40 km/h. „Tato platforma je určená pro velké haly nebo skladiště. Teď vyvíjíme Generaci 1, která bude jezdit v náročném venkovním terénu. Například na stavbách, v dolech nebo na nezpevněných plochách. Měla by se dát využít i pro inspekci v kontaminovaných oblastech,“ sdělil vedoucí výzkumného týmu a zároveň vedoucí Katedry částí a mechanismů strojů Fakulty strojní TUL Michal Petrů.
Klíčový přínos výzkumu spočívá ve způsobu řízení, které má několik úrovní. Liberečtí vědci využili jako první na světě pro další pokročilou sensoriku řízení vozidla technologii pro rozšířenou realitu Microsoft HoloLens. Ta umožňuje sledování přesné polohy v reálném čase a napomáhá také vzdálenému dohledu vozidla včetně přenosu obrazu a zvuku. Kromě HoloLens dbají o bezpečnost a orientaci i jiné systémy. „Senzory posílají signály řádově v milisekundových intervalech. Pokud se cokoliv objeví na naplánované trase, vozidlo okamžitě zareaguje. Vyhne se překážce, nebo zastaví,“ podotkl člen týmu Jan Kočí. Do budoucna by rádi, aby se vozítko dokázalo překážce vyhnout tak, že nejdříve zacouvá a poté se zase rozjede dopředu.
Podvozek vozítka tvoří lehké kompozitní materiály doplněné o nanočástice. Díky tomu je odolný proti zatížení a zvládne jízdu v náročných klimatických podmínkách. „Vytváříme také nehořlavé kompozitní boxy umožňující zvýšenou bezpečnost proti plamenu a adaptivní regulaci teploty pro uložení baterie,“ řekl Petrů. Na systému dobíjení a vhodných akumulátorech pracuje tým z Fakulty mechanotroniky, který hledá způsob, jak články udržet při optimální teplotě. „Řešíme i koncept takzvané zaplavené baterie umožňující velmi rychlý, a přitom rovnoměrný ohřev či chlazení článků,“ zdůraznil vedoucí výzkumného týmu Pavel Jandura. Samotný projekt začal v roce 2018 a skončí v roce 2022. Následně se tým pokusí přenést získané znalosti a do průmyslu a dalších projektových činností s obdobnou tematikou.
Nejedná se o jediný podobný počin vznikající v univerzitním prostředí. Tým FS TUL Racing nedávno představil a pokřtil v pořadí čtvrtou studentskou závodní formuli Klárku. Formule má oproti předchůdkyním několik novinek a úprav. Došlo k zlepšení uchycení podvozku a také rozšíření prostoru pro řidiče. Konstruktéři věří, že na okruzích Klárce pomůže i její nízká hmotnost. Ta je nyní 229 kilogramů. „Oproti minulým letům jsme více využili metody 3D tisku, a to především pro mechanicky nenamáhané součásti. Například příruby chladicího okruhu, uchycení displeje, spojkový a plynový pedál nebo spojovací vložky do karoserie,“ přiblížil novinku kapitán týmu Milan Pekárek.
Konstruktérský tým zapojený do Formule Student vznikl na Fakultě strojní TUL už v roce 2015 a výroba nového vozu přišla přibližně na dva miliony korun. „Pro studenty je skvělé, že poznatky, které získají ve výuce, využijí v praxi při stavbě formule. Za velký přínos pokládám i symbiózu ve spolupráci s firmami,“ doplnil děkan Fakulty strojní TUL Petr Lenfeld.
Vedle toho disponuje univerzita i krosovým motocyklem, který se díky výkonné baterii pyšní dojezdem jednoho sta kilometrů. Tím se liší od komerčně dostupných strojů se stejným výkonem, které takového dojezdu zatím nedosahují. Univerzitní motorka slouží i k výuce. Studenti tak mohou zjistit, že není technologickým problémem instalovat do malých motocyklů výkonný motor i baterii, jež umožní delší dojezd stroje. Práce vědců z fakulty mechatroniky zaujala i tradičního výrobce motorek Jawa, který ji chce využít ve svém vyvíjeném elektrickém motocyklu.
11
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
