Díky novému libereckému vynálezu, který je aktuálně v poslední fázi vývoje, lze nano- nebo mikrovlákna vyrobit kdekoliv a pokrýt jimi prakticky cokoliv. Toto revoluční zvlákňování polymerů účinkem odstředivých sil umožňuje nové mobilní zařízení, na kterém spolupracovali výzkumníci a studenti ze tří fakult liberecké univerzity. „Je to jedno z prvních mobilních zařízení na výrobu nano- a mikrovláken, které je na světě dostupné. Revoluční je i v tom, že se jím dají pokrývat plošné struktury ve 3D, a to kdekoliv potřebujete. Výhodou také je, že ke zvlákňování není zapotřebí vysoké napětí a oproti electrospinningu lze zvláknit i jiný typ roztoků,“ sdělil vedoucí katedry textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní TUL Martin Bílek.

Pokrytí různých předmětů nanovlákny zabrání přístupu mikrobů a nanopistole má proto hlavní aplikační potenciál v lékařství, potravinářství či filtraci. „Pro školu je taková akce i medailový úspěch dobrou vizitkou a máme z toho radost. Důležitější než medaile je ale to, že takovou přehlídkou demonstrujeme, že na vysokých školách nejsme jen teoretici, ale že jsou za námi inovativní a v praxi využitelné výsledky,“ zdůraznil člen vývojového týmu Josef Skřivánek.

Sklokeramická pěna z TUL má potenciál napříč obory

Nebyl to však jediný úspěch, který si univerzita na soutěži připsala. Zlatou medaili obdržela sklokeramická pěna, kterou vyvinuli vědci na katedře sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL a která má velmi široké uplatnění. Je možné ji použít na designové stěny interiérů, které propouští jemné světlo a tlumí hluk, poslouží k výrobě parfémovaných šperků, ale i jako součást filtračních zařízení.

Jedná se zároveň o první patent, který se stane podkladem pro založení univerzitní spin-off společnosti. Ta vynález pomůže dostat do praxe. „Sklokeramická porézní pěna má na rozdíl od podobného materiálu, kterým je pěnosklo, otevřené póry. Je tedy nasákavá, zároveň má výborné akustické tlumicí účinky, přitom je průsvitná a velmi snadno se tvaruje i opracovává běžnými nástroji,“ vyjmenoval výhody bílé skleněné plastelíny vedoucí katedry Vlastimil Hotař.

Vozidla z univerzity se řídí sama ve skladu i v terénu

Pozornost poroty vzbudilo samořiditelné užitkové vozidlo pro přepravu nákladu v obtížných podmínkách a vědecký tým si za něj odnesl stříbrnou medaili. Autonomní plošinová vozidla se sama se pohybují, reagují na překážky a díky vyvinutému softwaru a vlastnímu „myšlení“ jsou schopná sama změnit a optimalizovat naplánovanou trasu podle aktuální situace. Díky systému senzorů a unikátnímu vidění se plošiny dokážou vyhnout překážkám, jako jsou sloupy, boxy, lidé nebo zvířata, a dostanou se bezpečně do cíle.

Vozidla nesou označení Generace 0 a Generace 1 a jsou určená pro velké haly, skladiště, budovy, ale i pole a nezpevněné půdy. „Konstrukce platformy je z lehkých materiálů s hnacím ústrojím, jež zahrnuje elektromotory, převodové ústrojí, návrhy podvozku, konstrukci náprav a řízení, bateriový management, senzoriku a software,“ popsal samořiditelné vozidlo vedoucí výzkumného týmu Michal Petrů s tím, že právě autonomní vozidla změní svět logistiky. „Náš modulární autonomní elektromobil pomůže podpořit nevratnou transformaci logistiky tím, že přispěje k inovativnímu řešení založenému na využití současných i budoucích vědeckých poznatků. Pomůže zvýšit produktivitu dopravy, úroveň bezpečnosti a v neposlední řadě povede ke snížení dopadů na životní prostředí,“ dodal.

Mezi představenými patenty nechyběla ani chytrá cyklistická bunda, která dokáže monitorovat a cyklistovi ohlásit blížící se auto a zároveň díky senzoru pro snímání pohybu rukou umožňuje automaticky světelně signalizovat změnu směru jízdy cyklisty. Projekt 3D nosiče biomasy pro čističky odpadních vod zase ukázal, jak snížit množství farmaceutických látek z biologicky vyčištěných odpadních vod.

Mohlo by vás zajímat: Ostrý radar v Liberci splnil očekávání, mohl by ho nahradit informativní

Před úsekovým radarem varují cedule. | Video: Jiří Louda