Všechny tři laureátky představil náměstek primátora Ivan Langr. „Naše statutární město právě zažívá skutečně jedinečnou událost, když se rozhodlo udělit vysoké ocenění třem výjimečným ženám, třem hrdinkám své doby, třem jasně slyšitelným hlasům. Všechny ovlivnily a obohatily moderní historii našeho města a jejím prostřednictvím každého z nás,“ řekl Ivan Langr.
Hana Seifertová se do Liberce se svým mužem a sochařem Jiřím přistěhovala v roce 1958, krátce po absolutoriu dějin umění na FF UK, aby zde následujících 12 let úspěšně vedla a po všech stránkách rozvíjela Oblastní galerii Liberec.
Věra Vohlídalová se v česko-německé rodině narodila ve válečné londýnské emigraci, ale záhy po osvobození v pětačtyřicátém se její rodiče přestěhovali do Liberce. V roce 1990 zvítězila v konkurzu na ředitelku Státní vědecké knihovny v Liberci. Od té doby je pak její jméno spojeno jak s mnoha občanskými aktivitami, tak zejména s ideou a výstavbou nové liberecké knihovny s židovskou modlitebnou, která byla otevřena 9. listopadu 2000 na místě předválečné synagogy, vypálené nacisty při tzv. křišťálové noci.
Dagmar Helšusová se narodila v typicky sklářském městě nedaleko Liberce do rodiny krejčové a skláře. I ji formovalo uvolnění pozdních šedesátých let a především vojenský převrat z osmašedesátého. V listopadu 1989 se zapojila do služeb sametové revoluce, stála při samotném založení libereckého Občanského fóra a stala se jeho významnou představitelkou s velkým přesahem za hranice města. V roce 2003 iniciovala a založila unikátní Veletrh dětské knihy, který má děti nejen navracet zpět ke čtené próze i poezii, ale souběžně prohlubovat jejich individuální schopnosti v práci s textem.
