Třetihorní koule z Bíliny mají léčebné účinky

Čím jsou koule vršanské a bílinské tolik zajímavé? Údajně až neuvěřitelnými léčebnými účinky. Ale nepředbíhejme..

Kde se vzaly?

Povrchový lom Bílina vytěží ročně až 9 milionů tun hnědého uhlí a 45 milionů tun krychlových skrývkových zemin. Je světově významným nalezištěm zkamenělých třetihorních rostlin a známých léčivých bílinských koulí.

„Koule vznikly v období třetihor, v době po uložení hlavní uhelné sloje a jsou staré asi 15 až 20 milionů let. Jde o přírodní útvary tvořené křemennými zrny písku, slepené pyritem a markazitem. Jsou to tedy pískovce, jejichž tmelem jsou sirníky. Uvnitř není žádná dutina, pouze ve středu je zrno uhelné hmoty, která byla iniciátorem zvláštních chemických pochodů,“ vysvětluje geolog Dolů Bílina Zdeněk Dvořák, který – jak sám zdůrazňuje – není psychoenergetikem ani léčitelem, ale pouze sběratelem.

O koule se zajímá a sbírá je asi 25 let a pečlivě vede archiv článků, které o těchto nerostech vyšly v tisku. Dá se říci, že se snaží dodnes o opilování hran senzaci, s níž tehdy novináři přišli… Koule údajně nejdou rozbít, ani rozříznout, samy se otáčejí a mluví a jsou z tajuplného zlatavého kovu. Vrcholem nesmyslů ve své době byl podle Zdeňka Dvořáka názor, že je tady vysypali mimozemšťané z létajících talířů.

Jaký mají vliv?

Koule se během krátké doby dostaly k psychotronikům a léčitelům, tedy k lidem, kteří jsou více vnímaví a citliví na anomální a nevysvětlitelné jevy. „Jejich závěr můžeme v kostce shrnout do konstatování, že koule vydávají energii a ta u citlivých lidí může léčit různé neduhy. Někteří jedinci už při převzetí koule do rukou pociťují mravenčení, horkost nebo mráz. Některým lidem odpomohly od bolestí hlavy, zad, páteře, kloubů, nespavosti a podobně,“ přibližuje geolog Zdeněk Dvořák to, o čem se dočetl, ale hlavně o čem s lidmi s takovou zkušeností sám hovořil. „Osobně si myslím, že vliv koulí je spíše otázkou vnitřní víry a přesvědčení. Máte–li ji doma, budou prý všichni méně nemocní,“ vysvětluje si .

Jak je používat?

Způsobů použití je podle dostupných informací několik. Vliv má koule v okruhu asi 20 metrů od svého uložení, a proto může ležet kdekoli v místnosti. Někteří si ji ukládají do postele nebo pod ni. Někdo ji nosí u sebe v kapse, nebo v koženém pytlíčku na krku. Podle zkoušek psychoenergetiků nezáleží na velikosti koule, ani na tvaru – energetická síla těmito veličinami není ovlivněna,“ vypráví Zdeněk Dvořák. Nedoporučuje mytí koulí vodou z důvodu zvětrávání sirníkového tmelu.

Koule mají sirnou vůni, která je způsobena právě těmito sirníky. „Je vhodné také při použití koule pozorovat svoje pocity, jak na ni reagujete,“ doporučuje geolog, jenž se zaměřuje především na třetihorní flóru, kterou z velké části může zkoumat v obnažených 120 až 150metrových vrstvách severočeské pánve.

Co koule způsobí?

Měl jsem možnost vzít kouli do dlaně. S napětím jsem očekával, zda u mě vyvolá nějaké reakce. Ale nic se nedělo. „Známá však tvrdila, že koule ji tak příšerně pálí v ruce, že ji nemůže udržet. Lidé prostě na tento výtvor přírody reagují různě. Jedné ženě, které diagnostikovali počáteční fázi rakoviny prsu, po půl roce koule ve své blízkosti, bulka zcela zmizela…,“ zní až neuvěřitelně z úst Zdeňka Dvořáka.

To, že na každého působí bílinská koule jinak, je dáno jako u každého jiného střetu dvou elektromagnetických polí. Ty se buď přitahují, nebo odpuzují.

A tak na někoho koule působí, na druhého nikoliv. Tedy žádný zázrak, žádná ufonská zásilka z vesmíru. Mimochodem, Bílina je jedním ze dvou známých míst na světě, kde se takto slepený pyrit s markazitem vyskytují. Tím druhým je lokalita v americkém státě Utah.

Koule se dostaly „jako kameny bohů“ i do knihy Ericha von Dänikena, který uvádí, že se nacházejí na jediném místě na světě, v jakémsi dole v Jihoafrické republice, 150 metrů pod zemí, a jsou mimozemského původu. Druhé takové naleziště bylo objeveno ve Vršanském dole u Mostu…

Jak tedy vznikly?

Třetihorní řeky valily svým korytem různorodý materiál: ohromná množství písků a mezi zrny písku bylo také dosti organické hmoty: úlomky větviček, listí, kůry, plody a jadérka.

Písek s touto organickou hmotou doputoval do ohromného třetihorního jezera, které se tehdy rozkládalo mezi Ústím nad Labem a Kláštercem nad Ohří, usadil se a postupem času ho překrylo jezerní bahno.

V tomto prostředí začaly pracovat bakterie, které z drobné organické hmoty v křemenném zvodnělém písku vytvořily železo (pyrit) a síru (markazit). Ty slepily jednotlivá zrnka písku.

„Vlastní podoba koule a mnoha roztodivných srůstů vzniká až po obnažení pískové vrstvy na skrývkovém řezu povrchového lomu. Zde po určitém čase a vlivu deště a větru z pískovcových stěn vyvětrávají. Málokdy se vyskytují ideální koule, převážně se vytváří různé šišoidy a srostlice několika jedinců,“ říká geolog Zdeněk Dvořák.

Tajemství trvá

Poznání o vlivu těchto útvarů je ještě stále zahaleno tajemstvím, protože vliv na některé osoby prokazatelně mají. Svoji energetickou sílu mají všechny bez ohledu na tvar a velikost a vyzařují ji mnohokrát více, než ji pobírají. Obsah železa (pyritu) vytváří z koule vodič. Tím je i lidské tělo. Každý vodič má kolem sebe elektromagnetické pole.

Nelze vyloučit, že působení elektromagnetického pole koule na pole člověka, případně specifické uspořádání krystalů pyritu nebo markazitu v kouli, neovlivňují některé citlivé jedince jak pozitivním, tak negativním směrem. „Rozhodující však budou nejspíše jejich vlastnosti skryté v lidském mozku podle hesla Věř a příroda tě uzdraví!“ usmívá se Zdeněk Dvořák.