Doba plastová a moderní společnost jdou ruku v ruce. Plast se stal součástí našeho života a znalosti o jeho třídění a dalším využití jsou většinou povrchní. Rozhodl se to změnit Tomáš Kolečář, který se inspiroval zahraničními vzdělávacími programy a nabízí praktické kurzy o využití plastového odpadu.

Osmadvacetiletý Liberečan má od dětství blízký vztah k přírodě. Vyrůstal na vesnici a většinu volného času trávil u vody nebo v lese. Další ekologické poznatky získal během návštěv Nového Zélandu, Spojených států amerických či Ugandy. „Až nyní v dospělosti mám pocit, že můžu využít znalosti a zkušenosti ke zlepšení prostředí, ve kterém žiji,“ řekl Kolečář, který zároveň pracuje na vedlejší úvazek v organizaci Čmelák jako fundraiser.

Na celosvětovou komunitu Precious Plastic narazil čirou náhodou a zapojil se do ní. Projekt vznikl před sedmi lety v Nizozemsku, jeho členové hledají společné řešení, jak omezit znečištění planety. „Nadchly mě metody, jak lze plastový odpad přeměnit lokálně na nové výrobky. Do té doby by mě vůbec nenapadlo, že je možné plasty drtit, vstřikovat nebo lisovat bez nutnosti investování do drahých průmyslových strojů,“ podotkl Liberečan.

Popularizací dostupných metod, jak zpracovat jednorázové obaly na nové produkty lidem dostupnými technologiemi, se zabývá ve městě pod Ještědem už rok. A pak chyběl už jen krůček k založení vlastního projektu s názvem Plastmakers Club, do něhož je aktuálně spuštěna registrace. Ve světě jsou zatím podobné kroužky v Austrálii a Velké Británii.

„Plastmakers Club vznikl jako pilotní projekt dlouhodobější strategie na podporu technického a environmentálního vzdělání mládeže ve věku od 12 do 15 let. Osnovu kurzu jsem připravoval několik měsíců,“ přiblížil svůj nápad Kolečář.

Hlavní cíl kurzu spočívá v tom, aby se jeho účastníci naučili plasty zpracovávat na různých zařízeních a seznámili se s metodami, jak mohou spotřebu jednorázových plastových obalů sami snižovat. „Důraz kladu na vysvětlení konstrukce zařízení, forem a postupů, jak navrhovat nové produkty kreativní formou,“ zdůraznil.

Kromě nových zkušeností si účastníci odnesou výrobky, které vzniknou celkem na osmi lekcích. Vyrobí si ochranný obličejový štít, plastovou medaili a podtácek pod hrnek. Aktivní zájemci budou mít příležitost vdechnout druhý život hodinám či designové lampě.

Zakladatel dílny, která se nachází v areálu Technického muzea v Liberci, se nebrání ani spolupráci se školami či domovy dětí a mládeže, pokud bude z jejich strany zájem. Způsobů, jak zapojit mládež, má připravených několik. „Samozřejmostí jsou přednášky či prohlídky dílny, ale také dokážu pomoci vybavit dílnu v dané škole, kde pak mohou z víček vyrábět třeba plastové skateboardy,“ osvětlil.

Podle Kolečáře se tématu recyklace plastů nevěnuje dostatek prostoru, přestože se v praxi a běžném životě nejedná o žádný náročný úkol. „Není potřeba, aby byl každý na téma recyklace plastů odborník. Pokud však člověk pochopí potenciál opětovného využití plastového odpadu jako druhotné suroviny, může to mít v konečném důsledku pozitivní dopad na přírodu i společnost,“ uzavřel Tomáš Kolečář.