Svět s klimatem podobným tomu v Amazonii se poslední dva měsíce otevírá návštěvníkům botanické zahrady v Liberci. Tedy v případě, že zamíří do nového pavilonu leknínovitých rostlin, který se skrývá až na samém konci rozlehlé zahrady. Zajít si do něj ale stojí za to. Když se otevřou zamlžené dveře, objeví se před návštěvníky největší leknínovité rostliny světa, které teď navíc nádherně kvetou.

Silná viktorie, která unese i dítě

Nový pavilon je desátým v botanické zahradě. Oproti ostatním se ale liší. „Nenapodobujeme v něm přírodní společenstvo, jako třeba prales nebo poušť. Je to pavilon funkcionalistický. Celá jeho technika je podřízena jedinému účelu, vyhovět největším leknínovitým rostlinám planety," říká ředitel zahrady Miloslav Studnička.

Ústředními exponáty tiché expozice jsou viktorie královské, které jsou na vodní hladině dva trsy. Jedna právě odkvetla a nasazuje na další poupě. Jde o rostlinu, která je proslulá svými obřími listy. Říká se, že unesou na hladině i malé dítě. „Matematicky to vychází a jsou o tom i fotografické důkazy. List může mít v průměru až dva metry, navíc z druhé strany je vidět, jak je protkán tlustými nervy, které jsou napumpované vzduchem. Takže je to plovák, který malé dítě jistě unese. Ale zkoušet to nebudeme. Listy jsou křehké, lze je kolmo lehce propíchnout prstem. Nechceme je ničit," usmívá se Studnička.

Nejmodřejší leknín světa

Vedle viktorií patří k největším leknínovitým i euryale vzdorná, která je méně známým asijským druhem. Společnost dělají těmto obrům i další barevné tropické lekníny. Vzadu kvete jeden z nich rudými květy. Ne všechny květy a listy jsou ale položené na vodě. „Leknín obří vynáší květy vysoko nad hladinu. Je to kvůli vlnobití, protože v přirozeném prostředí roste ve velkých močálech," vysvětluje ředitel.

Tichá krása leknínů je v botanické k vidění do října.

Další rostlina zase vynáší nad vodu listy. Jde o lotos indický. „To je poměrně málo pěstovaná rostlina. Mám za to, že naše botanická zahrada je v současné době jedinou u nás, která ji pěstuje. Každou chvíli čekáme, že vykvete, a to se pak mají návštěvníci na co těšit. Kvete totiž přes den a květ je okouzlující," říká ředitel.

Vpředu bazénu pak kvete nejmodřejší leknín světa, který se jmenuje zanzibar.

Pohled, jaký zažívají cestovatelé

Nový pavilon má po vstupu navodit pocit, jaký měli cestovatelé při příchodu k amazonským močálům. Vodní hladina je totiž několik desítek centimetrů nad zemí, takže se člověk cítí, jako by v močálu přímo stál. Zepředu je do bazénu vidět prosklenou stěnou. „Rybníček má 128 metrů čtverečných, je vytápěný ze dna i ze stěn a odpařuje se z něj velké množství vody. Je to proto, že rostliny v něm vegetující potřebují velkou vzdušnou vlhkost. Téměř stoprocentní," říká Studnička.

Při projektování pavilonu mysleli tvůrci i na návštěvníky. „Nejkrásnější pohled je na lekníny přeci jen z nadhledu. Proto tady je postavená jakási vyhlídka, odkud se dá krásně fotografovat," upozorňuje ředitel botanické.

Že je výhled opravdu zajímavý, potvrzuje i Renata Hrdličková ze Strašnova u Mladé Boleslavi. „Přijela jsem se synem do Liberce na výlet a stejně jako před třemi lety jsme si nenechali botanickou zahradu ujít. Z nového pavilonu jsme nadšení. Dříve byly lekníny v malém bazénu, tady jim to sluší mnohem víc," říká.

Otevřený bude jen do podzimu

Pavilon leknínů bude pro návštěvníky otevřený ještě zhruba dva měsíce. Pak se na zimu zavře. „Uvidíme, jak na tom budeme se světlem. Když je ho málo, listy přestanou růst, žloutnou a rozpadají se. Počítám, že k tomu dojde někdy koncem září nebo začátkem října. V podstatě tím jednoleté rostlině končí vegetační období," popisuje Studnička.

Tichá krása leknínů je v botanické k vidění do října.

Ve chvíli, kdy po sobě květiny nechají semena zapadaná do bahna, přijde na řadu vypuštění bazénu a jeho obnova. Bazén botanici vyčistí a naplní novou speciálně vytvořenou zeminou s živinami, kterých rychle rostoucí rostliny spotřebují velké množství. Aby ne, když během několika měsíců dokáží z malinké sazeničky vyrůst v obrovské rostliny. Voda se do bazénu napustí zhruba měsíc před znovuotevřením pavilonu, které se předpokládá v květnu nebo začátkem června.

Během zimy nebude nutné v pavilonu příliš topit, teplota se tam bude udržovat na zhruba 15 stupních Celsia a jelikož je konstruován jako jakási termoska, spotřeba energií bude minimální.

Už příští rok pak bude pavilon pro návštěvníky ještě atraktivnější. Lekníny budou mít více času na růst, budou větší a mříže na jedné ze zdí pokryjí tropické liány.

info o pavilonu: Nejnovější pavilon botanické zahrady navazuje na soustavu devíti různě velkých skleníků ve tvaru rostlinných buněk. Zatímco předchozí komplex na sebe vzájemně navazuje a jednotlivé skleníky jsou „nalepené" jeden na druhém, pavilon leknínovitých rostlin stojí trochu bokem. S jeho stavbou se začalo v říjnu loňského roku, veřejnosti se otevřel letos 17. června. Jeho hlavní část tvoří 128 metrů čtverečných velký bazén, který simuluje tropický močál. Pavilon je zkonstruován tak, aby udržel teplotu. Dalo by se nadneseně říci, že je to jakási termoska. Díky tomu ušetří botanická zahrada v zimě za energie. Udržet teplotu v pro návštěvníky uzavřeném pavilonu bude snazší.