K záměru těžby štěrkopísku v Krásném Lese na Frýdlantsku, který společnost ZAPA beton oznámila na konci května, podaly připomínky dotčené obce, orgány státní správy i veřejnost. Krajští úředníci na konci minulého týdne rozhodli, že plánovaná těžba má významný vliv na životní prostředí a bude tak muset projít takzvaným procesem EIA.

Společnost plánuje štěrkopísek těžit ze zhruba pětadvacetihektarového ložiska umístěného asi kilometr od zástavby v obci Krásný Les. Zahájení dobývání předpokládá v letech 2023 – 2025, ročně by se tu mělo vytěžit asi 250 tisíc tun štěrkopísku, a to po dobu zhruba dvaceti let.

Zástupci Krásného Lesa ovšem mají strach například o vodu. Ve svém vyjádření upozornili, že vlivem čerpání podzemních vod dojde ke snížení jejich hladiny, což ovlivní stav vody ve studních. Podobné obavy vyjádřili také někteří obyvatelé.

„Naprostá většina doručených vyjádření veřejnosti se záměrem nesouhlasí jako takovým. Jejich obavy jsou zejména z hlediska úbytku vody, zvýšené prašnosti, zvýšení hluku, zhoršení kvality ovzduší, zatížení silnic nákladní dopravou, negativních vlivů na přírodu, znehodnocení nemovitosti,“ vyjmenovala v rozhodnutí krajského úřadu vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Jitka Šádková.

Například starosta sousedního Frýdlantu Dan Ramzer už v červnu Deníku řekl, že má obavy ze zvýšeného dopravního zatížení. Společnost ZAPA beton počítá s tím, že přepravu vytěženého štěrkopísku zajistí průměrně 53 nákladních automobilů denně.

„Expedice bude vedena ve směru na Frýdlant. Uvažováno je s dopravou výhradně ve směru Liberec, tzn. dále po silnici I/13 až na silnici I/35. Dodávky štěrkopísku na území Nového Města pod Smrkem a jeho okolí nejsou vyloučeny, v celkovém objemu expedice jsou však zanedbatelné,“ předeslali zástupci společnosti.

Ve Frýdlantu by ovšem nákladní automobily projížděly centrem města, a to až do doby vybudování plánovaného obchvatu, který je ovšem stále jen na papíře. Stejně tak zatím nezačala ani stavba kapacitnější silnice z Frýdlantu do Liberce. Krásným Lesem ale prochází také železniční trať.

„Krajský úřad požaduje variantní zpracování přepravy těžené suroviny železniční dopravou a vyhodnocení vlivů této dopravy na životní prostředí,“ uvedla Šádková.

ZAPA beton nyní musí předložit zpracovanou dokumentaci. V té musí kromě vyhodnocení možného napojení na železnici a vypořádání všech obdržených připomínek také předložit hydrologický průzkum nebo detailněji zhodnotit hlukovou zátěž. Proces EIA bude dále pokračovat veřejným projednáním, zpracováním posudku a závěrečným stanoviskem krajského úřadu. Teprve pokud bude stanovisko kladné, lze plánovaný záměr investora uskutečnit.